Cena za bezpečnost na silnicích pro Estonsko, Česko si o 3 příčky polepšilo
17. 6. 2020, Brusel, tisková zpráva Evropské rady bezpečnosti dopravy (ETSC)
- Estonsko, Řecko, Litva, Lotyšsko a Portugalsko od roku 2010 nejvíce snížily počet usmrcených.
- Estonsko obdrželo cenu Evropské rady pro bezpečnost dopravy roku 2020 za index bezpečnosti silničního provozu.
- Počet úmrtí na silnicích na Maltě a v Nizozemsku byl v roce 2019 vyšší než v roce 2010.
- Cíl EU snížit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích o polovinu nebude pravděpodobně splněn.
Pobaltské státy spolu s Řeckem a Portugalskem byly podle nové zprávy o pokroku dosaženém v oblasti snižování počtu úmrtí na silnicích v Evropě od roku 2010, kterou dnes zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost dopravy, nejlepší země v EU.
Estonsko získá letošní ocenění ETSC Road Safety Performance Index (PIN) na online akci dnes v 11 hodin. Tento pobaltský stát má nyní úroveň úmrtnosti na silnicích (počet usmrcených na milion obyvatel) srovnatelnou s Nizozemskem. Úspěch je odrazem významných investic a strategického vedení v oblasti bezpečnosti silničního provozu v posledních několika letech.
Francie, Švédsko a Německo prokázaly v posledních devíti letech neuspokojivý pokrok s relativně mírným snížením počtu úmrtí. Bulharsko a Rumunsko zůstávají nejhoršími evropskými zeměmi, v posledních letech také dosáhly podprůměrného snížení.
EU a její členské státy se dohodly na cíli snížit počet úmrtí na silnicích o polovinu v průběhu deseti let do roku 2020. Tento cíl s největší pravděpodobností splněn nebude, a to i při zohlednění výrazného poklesu usmrcených na silnicích, ke kterému v několika zemích v posledních měsících došlo v důsledku pandemie Covid-19.
Antonio Avenoso, výkonný ředitel Evropské rady pro bezpečnost dopravy, uvedl: „
Zatímco pokrok v celé Evropě byl za posledních devět let zklamáním, některé země potichu procházejí revolucí v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Jsme potěšeni, že letos udělíme cenu Estonsku za jeho pozoruhodný pokrok.“
„
Aby členské státy dosáhly nových cílů pro rok 2030, budou muset výrazně přidat. Aktuální reakce na pandemii Covid-19 však naznačují cestu vpřed – ve městech se začalo více chodit a jezdit na kolech, dále došlo ke změnám infrastruktury a snížení rychlostních limitů, což vše může mít pozitivní dopad na následky dopravních nehod. Pokud se však po krizi vrátíme k původním scénářům, mohou být dopady naopak ještě horší než dříve. Již se objevily náznaky, například časté překračování rychlosti, které jen přidává práci již i tak přetížené policii a složkám záchranného systému.“
Bezpečnost silničního provozu v Evropské unii může být v následující dekádě podpořena novou legislativou, týkající se minimálních bezpečnostních standardů, která byla schválena v roce 2019 (pozn.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019). Hodně však bude záležet na podrobných technických standardech, které se aktuálně zpracovávají. ETSC se obává především o požadavky na inteligentní přizpůsobení rychlosti (ISA) v nových vozidlech a standardy zlepšující přímý výhled řidiče z nákladních vozidel – u obou existuje riziko zmírnění na základě lobby výrobců vozidel.
Zdroj: www.etsc.eu/pin14
Tab. 1: Počet usmrcených osob v důsledku dopravních nehod v EU27
Komentář Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Ve 27 členských zemích EU bylo v roce 2019 v důsledku dopravních nehod usmrceno historicky nejméně osob. Celkově nehody nepřežilo 22 659 osob, každý den tak v průměru nepřežilo nehody 62 osob, tj. přibližně jeden obsazený zájezdový autobus.
„
Přestože jsme v ČR v loňském roce neevidovali nejméně usmrcených na pozemních komunikacích, jednalo se o 3. nejnižší počet usmrcených osob v historii. Celkem bylo do 30 dní po nehodě usmrceno 617 osob, tj. 58 osob na 1 milion obyvatel. Populačně srovnatelné země jako Maďarsko, Portugalsko a Řecko skončily v tomto srovnání za námi, Belgie o příčku před námi. Švédsko, které je populačně s 10,2 mil. obyvatel České republice velmi blízko (pozn. rozlohou je téměř 6x větší)
bylo s 22 usmrcenými na 1 milion obyvatel na špici,“ říká Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy a dodává: „
Oproti předchozímu roku jsme si v EU z 20. příčky polepšili na 17. místo, s tímto výsledkem však nejsme a nemůžeme být spokojeni. Rada vlády ČR pro bezpečnost silničního provozu schválila pro rok 2020 více než 40 opatření, která jsou zveřejněná na webu iBESIP u informace z 24. zasedání. Preventivní kampaně jsou zaměřeny např. na bezpečnost motocyklistů, nepozornost řidičů a chodců, alkohol a drogy u mladých řidičů, používání bezpečnostních pásů a dětských autosedaček, dopad léků na řízení, agresivitu řidičů a na bezpečné chování po nehodě.“
Extrémní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se ještě více prohloubily. V posledním Rumunsku bylo v roce 2019 evidováno 4,4násobně více úmrtí na milion obyvatel než v prvním Švédsku, zatímco v roce 2010 to bylo 4,2x více. V období 2011-2019 bylo v rámci EU ve srovnání s rokem 2010 evidováno o 17 % usmrcených méně, v České republice pak ve stejném období o 16 % (mírně horší bilance).

Vytyčený cíl plní jen Řecko a Portugalsko
„
EU si v rámci aktuální dekády vytyčila cíl snížení usmrcených v důsledku dopravních nehod v roce 2020 na 50 % roku 2010. V období uplynulých 9 let však bylo v EU oproti stanoveným předpokladům usmrceno o 15,4 % více osob, v České republice o 16,8 % osob. Pouze u dvou zemí se v EU podařilo vytyčené cíle splnit. V Řecku bylo oproti předpokladům usmrceno o 7,2 % méně osob, v Portugalsku pak o 2,2 %. O 1 % nad předpokladem v tomto srovnání figuruje Španělsko, čtvrté je Dánsko (+3,3 %). Za zmínku stojí Slovensko, které v tomto srovnání patří na 5. místo v EU. Oproti předpokladům zde bylo usmrceno „jen“ o 4,8 % více osob,“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Ve 17 zemích EU se počet usmrcených meziročně snížil, a to nejvíce v Lucembursku (-39 %), Švédsku (-32 %) a Estonsku (-22 %). V 10 zemích bylo v součtu v roce 2019 usmrceno o 153 osob více než v roce 2018, nejvyšší nárůst byl evidován v Dánsku (+14 %), ve Slovinsku (+12 %) a na Slovensku (+7 %).
Meziročně bylo v EU evidováno o 3,0 % méně fatalit. Ve srovnání s rokem 2010 se jednalo o pokles 23,7 %. Česká republika rekordně nízký počet usmrcených evidovala v roce 2017, 617 usmrcených osob (pozn. data do 30 dní od nehody) v roce 2019 znamenalo meziročně o 6,2 % méně. Ve srovnání s rokem 2010 se jednalo o pokles 23,1 % - téměř totožný s průměrem EU27.
I přes historicky nejnižší počet usmrcených na silnicích v EU není důvod k optimismu. Dle stanovených předpokladů mělo být ve srovnání s rokem 2010 usmrceno v roce 2019 o 46,4 % méně osob. V období 2014-2019 počet usmrcených v podstatě stagnoval, resp. mírně klesal (nejvíce právě v roce 2019). V uplynulých 9 letech bylo v České republice v letech 2011, 2013, 2016 a 2017 evidováno ve srovnání s rokem 2010 méně usmrcených, než byl průměr EU. V posledních 2 letech jsme na EU v tomto ohledu ztráceli.
Priority dopravní policie
Plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA, ředitel služby dopravní policie k tématu dodává:
„Letošní bilance v uplynulých 5 měsících v oblasti fatalit na silnicích nebyla příznivá. I přes relativně dlouhý nouzový stav spojený s omezeným pohybem obyvatel se, na rozdíl od jiných zemí EU, nepodařilo v České republice snížit počet usmrcených (pozn. usmrceno 182 osob, meziročně +7).
Pro rok 2020 jsme si stanovili 5 priorit, které jsou zaměřeny na viditelný dohled, zranitelné účastníky silničního provozu, bezpečný dopravní prostor, nepozornost za volantem a plynulý dálniční provoz. Na tyto navazují vybraná opatření zaměřená na nákladní vozidla, autobusy, rychlost, pásy, chodce, věnovaní se řízení a prázdninová a sváteční období.“
Kompletní seznam komentovaných zahraničních zpráv je k dispozici
zde.
Foto: ETSC, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Policie ČR
Kontakt:
Ing. Lukáš Kadula, +420 778 888 359,
lukas.kadula@cdv.cz
Oblast hodnocení bezpečnosti a strategií
Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno
TZ - Cena za bezpečnost na silnicích pro Estonsko, Česko si o 3 příčky polepšilo.docx