Whiplash - poranění krční páteře

9. prosince 2016

Dvě třetiny zranění při nehodách se týkají krční páteře

Co je whiplash injury?

Anglický termín "Whiplash Injury" může být přeložen jako "bičové trauma". Ne náhodou – jedná se o poranění vzniklé na základě prudkého a nečekaného pohybu hlavy, a to vlivem působení velké síly při vnějším nárazu.

Zdroj: nezjištěn

Hlava a krk při něm vykonají prudké ohnutí vpřed nebo vzad, které je okamžitě následováno prudkým pohybem hlavy a krku opačným směrem. Uvedený pohyb tak připomíná pohyb vlnícího se biče při šlehnutí.

Jak se whiplash injury projevuje

Bičové trauma se může dlouhodobě pojit s bolestivými a vysilujícími příznaky. Nejčastěji se s ním setkáme při nárazech zezadu při malých rychlostech, byť se může vyskytnout i při kolizích čelních a bočních.

V prvních hodinách bezprostředně po úrazu mohou být příznaky poranění zcela minimální.  Rentgenové vyšetření hlavy a krční páteře těsně po nehodě bývá často negativní. U většiny pacientů se do 24 hodin po nehodě rozvinou typické příznaky Whiplash Injury: bolest a ztuhlost šíje, bolest hlavy, závrať, bolest spánkové a čelistní kosti, bolest zad.

Doprovodné příznaky však nemusí být výhradně vázané na oblast hlavy a krku, může se jednat o celou škálu dalších symptomů souvisejících s poškozením měkkých tkání, jako jsou vazy, svaly a nervy: bolest a ztuhlost ramen, chrapot, poruchy polykání, únava, bolest rukou, pociťování slabosti v rukou, poruchy vidění (např. dvojité vidění), zvonění v uších.

Výjimkou není ani přítomnost různých psychických problémů: deprese, frustrace, úzkost, stres, závislost na lécích, nespavost.

Ženy, děti a senioři jsou ke vzniku Whiplash Injury náchylnější, protože nemají tak silně vyvinuté krční svalstvo jako muži. Mechanismus vzniku uvedeného zranění není dosud přesně znám, jeho diagnóza bývá nejednou nelehká a léčba dlouhodobá. U cca 10-15 % zraněných přetrvávají potíže celoživotně.

Prevence poranění krční páteře

Výrobci vozidel v posledních letech věnují uvedené problematice zvýšenou pozornost. Mj. proto, že počet zranění krku při nehodách celoevropsky vykazuje vzrůstající tendenci. Důvodem je zvýšená tuhost karoserie vozidel, která na jedné straně vede k výrazně vyšší míře ochrany posádky před vznikem vážných či smrtelných zranění, na straně druhé dochází při kolizích v menších rychlostech k paradoxně většímu zatížení krčních partií cestujících. Některé vozy proto již mají v základní výbavě tzv. aktivní opěrky hlavy, které výrazně snižují nebezpečí poranění krční páteře při nárazu jiného vozidla zezadu. Tento systém je založen na jednoduché fyzikální zákonitosti - pokud do nás něco narazí zezadu, pohybuje se naše tělo směrem vzad. Okamžik poté se tímto směrem vydá také hlava. Následuje další pohyb celého těla směrem vpřed. Tlak, kterým tělo v případě nárazu zezadu působí na opěradlo, aktivuje mechanismus, který vysune opěrku hlavy vzhůru a dopředu. Právě včas, aby opěrka zachytila zpětný pohyb hlavy, při kterém dochází k nejčastějším poraněním krční páteře. Vysunutí opěrky hlavy vpřed a vzhůru se řídí silou tlaku, jakým tělo působí na opěradlo. To závisí na hmotnosti pasažéra a síle nárazu. Systém je nastaven tak, aby se aktivoval i při nehodách za poměrně nízké rychlosti, tedy při srážkách, které automobil sice vážně nepoškodí, mohou ale nepříjemně poranit krční páteř cestujících na předním sedadle.

 

Celý systém je mechanický, a tak je možné jej používat opakovaně. Existují také jiné principy vysunutí hlavové opěrky než čistě mechanický. Např. aktivní opěrka firmy Johnson Controls se pomocí servomotorů vysune během 20 milisekund.

Potenciál moderních systémů je značný, dokáží zredukovat riziko poranění krční páteře až o 50 procent, zatímco „klasické“ opěrky hlavy o 5 až 10 %.

Klíčovou podmínkou je správné nastavení opěrky hlavy

I ti, kteří nemají automobil vybavený nejmodernějšími opěrkami hlavy, mohou snížit riziko poranění krční páteře při nehodě. Opěrky hlavy jsou v našich vozech součástí povinné výbavy již celou řadu let. Zkusili jste se ale podívat, jak se v provozu běžně používají? Řada řidičů je nechá v základní poloze prakticky od té doby, co si auto koupí. Opěrky jsou mnohdy zasunuty těsně u opěradla, takže pokud je někdo vyšší postavy, má opěrku přesně za krkem v prostoru krční páteře. Tak je zaděláno na zranění právě této partie našeho těla již při nepříliš silném nárazu zezadu. Funkce opěrky má ale být přesně opačná. Má úrazům krční páteře bránit. Opěrka by měla být optimálně 5 cm nad hlavou. Minimální výška nastavení je taková, kdy vršek opěrky hlavy je ve stejné výšce nebo výš, než je temeno hlavy řidiče. 

Tělo totiž v případě nehody vykonává také pohyb vzhůru, a pokud je opěrka příliš nízko, nebo zcela chybí, dochází při zpětném pohybu hlavy k poškození krční páteře. Pokud je opěrka příliš nízko, překlopí se hlava kolem její horní hrany a dochází tak k značnému přetížení krční páteře. Opěrka také nesmí být příliš měkká. Každopádně byste si to měli co nejdříve vyzkoušet a opěrky nastavit do správné polohy. Problémem může být to, že konstruktéři počítají při výrobě vozu s tzv. průměrnou postavou, která je vysoká 175 cm a rozsah vysunutí opěrky je u celé řady vozů příliš malý. Bezpečnou jízdu si ale zaslouží i ti vyšší, a tak i takováto „maličkost“ může rozhodnout při výběru nového vozu.

Jak je na tom můj automobil?

Je logické, že uvedené problematice je celoevropsky věnována zvýšená pozornost. Např. nezávislá organizace Euro NCAP od ledna roku 2009 zařadila hodnocení ochrany posádky vozidla při nárazu zezadu do svého programu. Každý se na jejích webových stránkách může přesvědčit, nakolik může jeho vůz snížit riziko vzniku tohoto nepříjemného zranění (http://www.euroncap.com/whiplash.aspx).

Text byl zpracován kromě odkazů uvedených výše i s využitím následujících zdrojů:

http://www.whiplash.cz/cs/
Reining in Whiplash - Better Protection for Europe´s Car Occupants (ETSC)
Towards the new EU 2020 Road Safety Target (ETSC)

Ročně je u více než milionu Evropanů diagnostikován tzv. whiplash syndrom. V naprosté většině případů jej utrpěli v důsledku nárazu jiného vozidla do zadní části jejich automobilu. Toto číslo představuje zhruba dvě třetiny všech zranění v silniční dopravě. Dle švédských zdrojů zhruba 50 procent všech zranění, která vedla k trvalým zdravotním následkům, vzniklo právě na základě utrpěného whiplash syndromu. Deset procent takto postižených osob trpí závažnými poruchami po celý zbytek jejich života. Efektivní anti-whiplash systém tak může vést až k 50% redukci vzniku uvedeného syndromu.

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho.

❱   Další články

S teplými dny se na silnice opět ve velkém vrací cyklisté a motorkáři, s nadcházejícími Velikonocemi

27. března 2024

Jaro a zlepšující se počasí přirozeně nahrává pobytu venku. Na silnice se tak po zimní pauze postupně vrací zranitelní účastníci silničního provozu, řeč je zejména o cyklistech a motorkářích. Obzvláště s ohledem na nadcházející velikonoční svátky, které jsou přirozeně spjaté s mnohem větším provozem na silnicích, stojí za to si připomenout, na co si dát při jízdě pozor jak za volantem, tak za řídítky některého z jednostopých vozidel.

> více informací

Mobilní telefon za volantem

23. března 2024

Držení telefonu patří k nejnebezpečnějším přestupkům, BESIP na to upozorňuje novým videem od internetového baviče Mikýře. Díky chytrým telefonům jsme si zvykli být pořád online, reagovat na zprávy, sledovat videa, pouštět si hudbu, nastavit navigaci a tak dále. 34 % řidičů podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven přiznává, že telefon při řízení někdy používá. Kvůli nepozornosti za volantem přitom zemřelo v roce 2023 na českých silnicích 53 lidí, to je 13 % ze všech smrtelných nehod. Pokud vás zajímá, jak téma mobilu za volantem shrnul pro BESIP internetový tvůrce Mikýř, podívejte se na naše nové video.

> více informací

Česko je patnácté v počtu fatalit na silnicích, loni dohnalo průměr Evropské unie

14. března 2024

Podle předběžných údajů Evropské komise bylo na silnicích v EU v roce 2023 usmrceno 20 400 osob, což představuje meziroční mírný pokles o 1 %. To sice představuje přibližně o 2 360 smrtelných nehod méně (-10 %) než v roce 2019, ale v několika členských státech se klesající trend zastavil. Česko se v roce 2023 dostalo na průměr zemí Evropské unie. Centrum dopravního výzkumu a Samostatné oddělení BESIP Ministerstva dopravy vydalo historicky první číslo Zpravodaje Bezpečná doprava.

> více informací

❱   NOVINKY V ZÁKONĚ

Novela zákona zákona č. 361/2000 Sb.

K dispozici s odborným komentářem.

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, známý také jako zákon o silničním provozu, je klíčovým legislativním dokumentem, který reguluje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích v České republice. Zahrnuje ustanovení o řidičských oprávněních, pravidlech provozu na komunikacích, a pravomocích orgánů státní správy. Zákon byl od svého účinného vstupu v roce 2001 opakovaně novelizován, aby reflektoval aktuální potřeby a standardy bezpečnosti provozu, včetně přizpůsobení se směrnicím Evropské unie. 

více informací
Novela zákona