Dvě třetiny zranění při nehodách se týkají krční páteře
Co je whiplash injury?
Anglický termín "Whiplash Injury" může být přeložen jako "bičové trauma". Ne náhodou – jedná se o poranění vzniklé na základě prudkého a nečekaného pohybu hlavy, a to vlivem působení velké síly při vnějším nárazu.
Zdroj: nezjištěn
Hlava a krk při něm vykonají prudké ohnutí vpřed nebo vzad, které je okamžitě následováno prudkým pohybem hlavy a krku opačným směrem. Uvedený pohyb tak připomíná pohyb vlnícího se biče při šlehnutí.
Jak se whiplash injury projevuje
Bičové trauma se může dlouhodobě pojit s bolestivými a vysilujícími příznaky. Nejčastěji se s ním setkáme při nárazech zezadu při malých rychlostech, byť se může vyskytnout i při kolizích čelních a bočních.
V prvních hodinách bezprostředně po úrazu mohou být příznaky poranění zcela minimální. Rentgenové vyšetření hlavy a krční páteře těsně po nehodě bývá často negativní. U většiny pacientů se do 24 hodin po nehodě rozvinou typické příznaky Whiplash Injury: bolest a ztuhlost šíje, bolest hlavy, závrať, bolest spánkové a čelistní kosti, bolest zad.
Doprovodné příznaky však nemusí být výhradně vázané na oblast hlavy a krku, může se jednat o celou škálu dalších symptomů souvisejících s poškozením měkkých tkání, jako jsou vazy, svaly a nervy: bolest a ztuhlost ramen, chrapot, poruchy polykání, únava, bolest rukou, pociťování slabosti v rukou, poruchy vidění (např. dvojité vidění), zvonění v uších.
Výjimkou není ani přítomnost různých psychických problémů: deprese, frustrace, úzkost, stres, závislost na lécích, nespavost.
Ženy, děti a senioři jsou ke vzniku Whiplash Injury náchylnější, protože nemají tak silně vyvinuté krční svalstvo jako muži. Mechanismus vzniku uvedeného zranění není dosud přesně znám, jeho diagnóza bývá nejednou nelehká a léčba dlouhodobá. U cca 10-15 % zraněných přetrvávají potíže celoživotně.
Výrobci vozidel v posledních letech věnují uvedené problematice zvýšenou pozornost. Mj. proto, že počet zranění krku při nehodách celoevropsky vykazuje vzrůstající tendenci. Důvodem je zvýšená tuhost karoserie vozidel, která na jedné straně vede k výrazně vyšší míře ochrany posádky před vznikem vážných či smrtelných zranění, na straně druhé dochází při kolizích v menších rychlostech k paradoxně většímu zatížení krčních partií cestujících. Některé vozy proto již mají v základní výbavě tzv. aktivní opěrky hlavy, které výrazně snižují nebezpečí poranění krční páteře při nárazu jiného vozidla zezadu. Tento systém je založen na jednoduché fyzikální zákonitosti - pokud do nás něco narazí zezadu, pohybuje se naše tělo směrem vzad. Okamžik poté se tímto směrem vydá také hlava. Následuje další pohyb celého těla směrem vpřed. Tlak, kterým tělo v případě nárazu zezadu působí na opěradlo, aktivuje mechanismus, který vysune opěrku hlavy vzhůru a dopředu. Právě včas, aby opěrka zachytila zpětný pohyb hlavy, při kterém dochází k nejčastějším poraněním krční páteře. Vysunutí opěrky hlavy vpřed a vzhůru se řídí silou tlaku, jakým tělo působí na opěradlo. To závisí na hmotnosti pasažéra a síle nárazu. Systém je nastaven tak, aby se aktivoval i při nehodách za poměrně nízké rychlosti, tedy při srážkách, které automobil sice vážně nepoškodí, mohou ale nepříjemně poranit krční páteř cestujících na předním sedadle.
Celý systém je mechanický, a tak je možné jej používat opakovaně. Existují také jiné principy vysunutí hlavové opěrky než čistě mechanický. Např. aktivní opěrka firmy Johnson Controls se pomocí servomotorů vysune během 20 milisekund.
Potenciál moderních systémů je značný, dokáží zredukovat riziko poranění krční páteře až o 50 procent, zatímco „klasické“ opěrky hlavy o 5 až 10 %.
Klíčovou podmínkou je správné nastavení opěrky hlavy
I ti, kteří nemají automobil vybavený nejmodernějšími opěrkami hlavy, mohou snížit riziko poranění krční páteře při nehodě. Opěrky hlavy jsou v našich vozech součástí povinné výbavy již celou řadu let. Zkusili jste se ale podívat, jak se v provozu běžně používají? Řada řidičů je nechá v základní poloze prakticky od té doby, co si auto koupí. Opěrky jsou mnohdy zasunuty těsně u opěradla, takže pokud je někdo vyšší postavy, má opěrku přesně za krkem v prostoru krční páteře. Tak je zaděláno na zranění právě této partie našeho těla již při nepříliš silném nárazu zezadu. Funkce opěrky má ale být přesně opačná. Má úrazům krční páteře bránit. Opěrka by měla být optimálně 5 cm nad hlavou. Minimální výška nastavení je taková, kdy vršek opěrky hlavy je ve stejné výšce nebo výš, než je temeno hlavy řidiče.
Tělo totiž v případě nehody vykonává také pohyb vzhůru, a pokud je opěrka příliš nízko, nebo zcela chybí, dochází při zpětném pohybu hlavy k poškození krční páteře. Pokud je opěrka příliš nízko, překlopí se hlava kolem její horní hrany a dochází tak k značnému přetížení krční páteře. Opěrka také nesmí být příliš měkká. Každopádně byste si to měli co nejdříve vyzkoušet a opěrky nastavit do správné polohy. Problémem může být to, že konstruktéři počítají při výrobě vozu s tzv. průměrnou postavou, která je vysoká 175 cm a rozsah vysunutí opěrky je u celé řady vozů příliš malý. Bezpečnou jízdu si ale zaslouží i ti vyšší, a tak i takováto „maličkost“ může rozhodnout při výběru nového vozu.
Je logické, že uvedené problematice je celoevropsky věnována zvýšená pozornost. Např. nezávislá organizace Euro NCAP od ledna roku 2009 zařadila hodnocení ochrany posádky vozidla při nárazu zezadu do svého programu. Každý se na jejích webových stránkách může přesvědčit, nakolik může jeho vůz snížit riziko vzniku tohoto nepříjemného zranění (http://www.euroncap.com/whiplash.aspx).
Text byl zpracován kromě odkazů uvedených výše i s využitím následujících zdrojů:
http://www.whiplash.cz/cs/
Reining in Whiplash - Better Protection for Europe´s Car Occupants (ETSC)
Towards the new EU 2020 Road Safety Target (ETSC)