Samostatné oddělení BESIP, součást Ministerstva dopravy, je hlavní koordinační subjekt bezpečnosti silničního provozu v ČR a expertní orgán v oblasti působení na lidského činitele.
„Od čtvrtka do neděle, 5.-8. března 2020, se budeme v Brně účastnit mezinárodního veletrhu Motosalon. Expozice BESIP bude samozřejmě zaměřena na bezpečnost motocyklistů a na stánku se budete moci setkat s celou řadou zajímavých hostů. Za účasti motocyklového závodníka Lukáše Peška představíme pokračování kampaně LIMIT, zástupci Centra dopravního výzkumu, v. v. i., (CDV) se budou optikou výzkumných pracovníků věnovat problematice dopravních nehod motocyklistů a přítomen bude také doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D., ředitel Ústavu soudního inženýrství. Expozicí bude tradičně provázet Josef Melen. Nebudou chybět rozhovory např. s rallye jezdkyní Olgou Roučkovou, účastnicí Dakaru a novinářem, cestovatelem a dobrodruhem Janem Šímou, který se vrátil z cesty po Austrálii. Diskutovat budeme o kvalitních přilbách a oblečení pro motocyklisty, budeme testovat airbagové vesty, na stánku budou probíhat soutěže a pro návštěvníky máme připravenou také řadu předmětů k propagaci bezpečné jízdy na motocyklu. Najdete nás na stánku 207 v přízemí pavilonu F, “ říká Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
Rok 2019: 75 usmrcených, 413 těžce zraněných motocyklistů
Motocyklisté patří spolu s chodci a cyklisty k tzv. zranitelným účastníkům silničního provozu. V období let 2012-2019 bylo usmrceno 625 motocyklistů, tj. oproti stanoveným předpokladům o 159 více (+34 %) – druhý nejvyšší relativní rozdíl ze všech sledovaných dílčích cílů NSBSP. Těžce zraněno pak bylo 3 807 motocyklistů, o 98 méně (-3 %).
V roce 2019 bylo v důsledku 3 435 dopravních nehod s účastí motocyklistů usmrceno 75 a těžce zraněno 413 motocyklistů (historicky nejméně). Ve všech uvedených parametrech došlo k meziročnímu poklesu. V loňském roce byl s mírnou převahou za viníka těchto nehod označen motocyklista.
V roce 2019 bylo evidováno 1 962 nehod zaviněných motocyklisty, což představovalo 57% podíl. Při těchto nehodách bylo usmrceno 48 (64 %) a těžce zraněno 220 (53 %) motocyklistů.
Motocyklisté se na všech usmrcených osobách v roce 2019 podíleli 14 %, na těžce zraněných pak 20 %. Každá 7. usmrcená a 5. těžce zraněná osoba tak byla motocyklistou. Nejvíce usmrcených (16) a těžce zraněných motocyklistů (78) bylo evidováno ve Středočeském kraji. Ve Zlínském kraji se motocyklisté podíleli na všech usmrcených osobách 32 %, v Libereckém pak na těžce zraněných 29 %. Nejvyšší meziroční nárůst těžce zraněných motocyklistů byl evidován na Vysočině (+9), naopak nejvyšší poklesy v Jihomoravském (-32) a Moravskoslezském kraji (-23).
Lokalizace nehod s usmrcením a těžkým zraněním motocyklistů je uvedena v mapovém podkladu.Výzkum nehod
Motocyklisté selhávají nejčastěji na úrovni identifikace (48 % případů). Jedná se zejména o nehody, kdy řidič chybně vyhodnotí náročnost trasy nebo neporozumí vnímaným informacím, v důsledku čehož nepřizpůsobí rychlost stavu vozovky nebo svým schopnostem. Se zvyšující se rychlostí (motocyklisty i jeho kolizního partnera) roste i závažnost zranění motocyklisty. Pád motocyklisty a motocyklu a následné nekontrolovatelné sunutí těla motocyklisty před střetem zvyšuje riziko vzniku těžkých a smrtelných zranění.
„Závažnost zranění motocyklistů ovlivňuje řada faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je rychlost motocyklisty i jeho kolizního oponenta. Největší četnost závažných zranění je patrná u sekundární, resp. vícenásobné kolize, ke kterým dochází převážně v případech, kdy v důsledku primární kolize dochází k odpoutání motocyklisty od motocyklu. Při takovémto nárazu záleží zejména na střetové konfiguraci vozidel a na poloze motocyklisty během střetu. K výše zmíněným kolizím dochází převážně při vysokých střetových rychlostech nebo za hustého provozu,“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel CDV.
U motocyklistů je nejčetněji zastoupeno poranění horních a dolních končetin, následované poraněním hlavy a páteře.
Oproti posádce ve vozidle není motocyklista chráněný karoserií a dalšími bezpečnostními prvky. Během nehodového děje dochází buď k vymrštění motocyklisty na vozidlo, překážku nebo sunutí těla po vozovce. K poranění hrudi vč. páteře nedochází tak často ve srovnání s poraněním dolních a horních končetin. K takovému poranění dochází převážně při střetu s pevnou překážkou a vede často k vážnému až smrtelnému poranění.
Evropské srovnání
Počtem usmrcených motocyklistů na milion obyvatel se Česká republika příliš od evropského průměru nelišila. Údaj z roku 2018 hovořil o tom, že v ČR bylo usmrceno 9,3 motocyklistů na milion obyvatel, zatímco v EU 9,7. Evropská unie chce v rámci současné dekády snížit počet usmrcených do roku 2020 na polovinu roku 2010. V období let 2011-2018 bylo v České republice usmrceno 676 motocyklistů (pozn.: data do 30 dní po nehodě), tj. oproti stanoveným předpokladům o 15,6 % více. V rámci sledovaných evropských zemí byl v souhrnu předpoklad překročen o 13,1 %.
V období let 2011-2018 se motocyklisté na všech usmrcených osobách v EU podíleli 19,2 % (tj. každá 5. usmrcená osoba). V České republice byl uvedený podíl pod úrovní průměru EU, tj. 12,4 %. Nejnižší podíl ke všem usmrceným osobám byl evidován v Litvě (7,4 %) a v Polsku (9,6 %), naopak nejvyšší v Řecku (33,5 %) a v Itálii (25,3 %).
Z pohledu průměrných ročních přírůstků usmrcených motocyklistů byla po Lucembursku (+17 %) a Rakousku (+3,8 %) Česká republika v této bilanci s +2,4 % třetí nejhorší. V průměru byl evidován roční pokles usmrcených motocyklistů o 2,3 %.
Bližší informace jsou obsahem analýzy Motocyklisté, která je k dispozici
zde.
[1] CDV, Kulišťák M., 2020.
Motocyklisté, NSBSP (dílčí cíl NSBSP)
[2] CDV, Hloubková analýza dopravních nehod (
www.vyzkumnehod.cz)
[3] CDV, Dopravní nehody v ČR (
https://nehody.cdv.cz/)
Fotografie: BESIP, CDV