Uložení nákladu (2013)
Předměty, které jsou volně uložené v autě, znamenají pro posádku výrazné nebezpečí. Stačí brýle nebo mobil na přístrojové desce. Přibrzdíte, prudce zatočíte, nebo náhle přidáte plyn a předměty letí.
Začíná jaro a tím i motoristická sezona. Zhoustne provoz, bude přibývat aut, ale zvýší se také riziko dopravních nehod. Začnou vyjíždět řidiči, kteří přes zimu nejezdili, na silnících jsou díry a výtluky a stále ještě může na silnicích zůstávat sníh.
V obytné zóně platí trochu jiná pravidla než na běžné silnici. Například je tam povolena maximální rychlost 20 km/h, chodci mohou chodit po celé šířce komunikace a mohou si zde hrát děti.
Telefonovat při řízení je v každém případě nebezpečné. I když dodržíte zákon, nedržíte mobil v ruce a použijete při řízení handsfree; stejně je vaše pozornost rozdělená mezi více činností, a zvládnout všechny na sto procent zkrátka není možné.
Když dojíždíte stojící kolonu, nezapomeňte včas zapnout varovná světla. Totéž by měl udělat další řidič za vámi. Tohle postupné varování dokáže předejít mnoha nepříjemnostem.
Tisíce nových aut jsou každý rok zničeny při crashtestech. Bezpečností deformační zóny jsou hlavně v přední části auta, zatímco z boku auto zas tak chráněné není. I laik může z testů vidět, co všechno se může na silnici stát.
V jakých případech volat policii? Nejdříve si položte pár otázek: Nevznikla škoda na veřejném zařízení, třeba prohnutá svodidla? Došlo ke zranění nebo usmrcení osob? Nedošlo k poškození životního prostředí?
Spousta cyklistů jezdí po chodnících, po přechodech. Často nemají ani správně vybavená kola. Nemají odrazky ani světla, takže nejsou moc vidět. Přitom jsou velmi zranitelní. Dávejte na ně pozor, stejně tak, jako by i oni měli svá kola vybavit a dávat pozor na všechny ostatní.
Každý řidič se někdy stává chodcem. Ale zdaleka ne každý chodec je také řidičem. Často dělají pro nás řidiče úplně nepochopitelné chyby.
Jaké chyby často řidiči dělají? Jezdí ve špatném pruhu, podjíždějí, vybržďují. Jízda po dálnici má svá specifika a pravidla.
Zachraňují zdraví a životy, chrání naši bezpečnost a náš majetek. My, ostatní řidiči, jim musíme umožnit bezpečný a plynulý průjezd a nepřekážet jim. Nepřekážet ale neznamená jen zastavit.
Být spolujezdcem na motorce, to je docela umění. Motocykl se při průjezdu zatáčkou naklání dovnitř oblouku. Správně musí spolujezdec kopírovat náklony řidiče.
Řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou vidí. Je to logické. Pokud pojedete rychleji, nemáte šanci zastavit. Ale co to znamená konkrétně?
Proč si na dovolenou nevyjet s přívěsem? Jenže taková jízda má své zvláštnosti. K tažení přívěsu přes 750 kg musíte mít příslušnou skupinu řidičáku. Souprava s přívěsem hůř akceleruje, některé i hůř brzdí.
Skočili byste z výšky deseti metrů? Člověk vážící 80 kg by měl nárazovou hmotnost až 8 tun. Jenže tento případ je srovnatelný s nárazem v rychlost 50 km/h. Nepřipoutaný řidič nebo spolujezdec v takovém okamžiku váží také těch 8 tun.
Rekonstrukce dálnice je pro řidiče nepříjemná. Ale uznejte, že je nutná. Jak průjezdná bude dálnice i během oprav to hodně záleží na nás, na řidičích. Prioritou je totiž plynulost. Jakmile se něco zasekne, dálnice bude stát.
Naše rodinka pojede na dovolenou. Klasicky nechává všechno na poslední chvíli. Odjezd bude plný zmatků a stresu. Budou spěchat, pojedou unavení, přitom s plně naloženým autem, na které není řidič zvyklý. Jedete přeci na dovolenou, a tak se snažte být v klidu.
Cyklista je na silnici hodně ohrožený druh. Nemá žádné chrániče, žádné deformační zóny, ani pásy nebo airbagy. Cyklistu může ohrozit klidně i jen poryv vzduchu kolem rychle projíždějícího kamionu.
Autobus má delší brzdovou dráhu nežli osobní auto a nemůže náhle měnit směr. Přitom veze desítky cestujících, kteří nejsou chráněni airbagy nebo pásy. Nedávno byl odsouzen řidič, který vybrzďováním autobusu zavinil vážná zranění cestujících.
Nejvytíženější dálnice v Česku se modernizuje za plného provozu. Na Vysočině po ní denně projede průměrně asi 30 000 vozidel. Počítejte s tím, že provoz na opravovaných úsecích bude sveden většinou do dvou jízdních pruhů v každém směru.
Senioři v silničním provozu. Smysly už jim tolik neslouží, hůř se pohybují a mají pomalejší reakce, bývají přehnaně opatrní, ale mohou se zachovat nepředvídatelně. Bohužel se často oblékají do nevýrazného šedého nebo černého oblečení, takže nejsou příliš viditelní.
Nehody, kterým se dalo zabránit. Křižovatky jsou místem častých kolizí. Zdá se to být jednoduché. Vozidlo jedoucí z vedlejší pozemní komunikace dává přednost vozidlům jedoucím po té hlavní. Situace na křižovatkách jsou však často komplikované a jejich řešení vyžaduje vysokou míru pozornosti a také předvídavosti. Dbejte v těchto místech zvýšené opatrnosti.
My dospělí většinou vůbec netušíme, že děti vnímají silniční provoz úplně jinak. Zatímco dospělý je mezi auty viditelný skoro ze všech stran, dítě nikoli. Na rozdíl od dítěte dospělí také přes auta vidí.
Podzim je období polních prací. Ať zemědělci dělají, co dělají, nedá se při tom úplně zabránit znečištění silnice. Při větší kampani bývají nebezpečná místa označená dopravním značením, ale nespoléhejte na to.
I když průměrný věk osobních aut na českých silnicích je 14 let, objevují se stále častěji moderní auta vybavená různými bezpečnostními systémy.
Až 80 % vjemů, které jsou důležité pro řízení auta je vnímáno očima. Než dostanete řidičák, zkontroluje vaše oči lékař. Jenže pak budete desítky let jezdit a nikdo je kontrolovat nebude. Přitom zrak se bude postupem času zhoršovat a ani si toho nemusíte všimnout, nebo si to nebudete chtít přiznat.
Předjíždění – je to jedna z častých a nejvíc nebezpečných situací. Předjíždějící auto zkrátka musí na nějaký čas do protisměru, a tady hrozí střet s protijedoucím vozidlem. Přitom rychlost protijedoucího se velmi špatně odhaduje.
Zákon říká: „ řidič nesmí řídit vozidlo, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidla snížena v důsledku zdravotního stavu“. Zkuste se projít se zakrytým jedním okem. Budete narážet do předmětů, kterým se běžně vyhýbáte. Se zalepeným jedním okem ztrácíte část zorného pole, zužuje se vám periferní vidění a nevidíte prostorově. Proto v takovém stavu nemůžete ani řídit.
Dochází k tomu brzy ráno nebo navečer. Většinou v blízkosti lesů. Tohle nebezpečí chodí málokdy osamoceně. Hrozí vám srážka se zvěří a ta mývá často velmi vážné následky i pro posádku auta.
Že je telefonování při řízení nebezpečné a navíc zakázané, to ví snad každý. Podobně nebezpečné je ladění rádia, nebo hledání údajů na displeji na palubní desce. Řidič svou pozornost věnuje dvěma činnostem najednou. Jako nejhorší se ukazuje psaní testových zpráv. Na moderním telefonu už esemesku ani nelze napsat bez pohledu na displej.
Říká se jim tankisti. Řidiči, kteří se nenamáhají očistit námrazu na předním okně. Vyčistí si jen malý průzor a spoléhají na to, že zbytek se brzy rozpustí během jízdy. Jenže výhled z vozidla je pro bezpečnost jízdy velice důležitou podmínkou.
Možná v obci tak úplně nedodržujete padesátku. Říkáte si: „vždyť je to jedno. O těch pár kilometrů rychleji ...“. Opravdu je to jedno?
Pojďte se podívat na jednu z nejnebezpečnějších situací na našich silnicích – přechod pro chodce na vícepruhu. Proč je tak nebezpečný?