Úvodní stránka / Statistiky / Statistiky nehodovosti v České republice / Dopravní nehody v krajích ČR / Dopravní nehody v krajích - Srovnání krajů

Dopravní nehody v krajích - Srovnání krajů

Referenčním rokem pro drtivou většinu  následujících výstupů je rok 2000. 1. 1. 2000 nabyl účinnosti ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Jím bylo území České republiky rozděleno z původních 8 na 14 krajů.

Dopravní nehody

Počty dopravních nehod v jednotlivých krajích jsou zřejmé z uvedené tabulky.

 

Základní porovnání počtu dopravních nehod v jednotlivých krajích je vztaženo na 1 000 000 obyvatel. Jak v dlouhodobém srovnání, tak v roce 2000 byl zaznamenán největší počet dopravních nehod na území hl. m. Prahy, naopak nejnižší ve Zlínském kraji.

Jak bylo uvedeno výše, referenčním rokem pro srovnání byl rok 2000. Z pohledu následků dopravní nehodovosti v období 2000 – 2011 jsou zaznamenány extrémy v těchto krajích:

- Hl. m. Praha, došlo ke snížení počtu usmrcených osob o 33 %, u lehce zraněných o 19 %
- Karlovarský kraj, došlo ke snížení počtu těžce zraněných osob o 32 %
- Ústecký kraj, došlo ke zvýšení počtu usmrcených osob o 2 %
- Pardubický kraj, došlo ke snížení počtu těžce zraněných osob o 11 %
- Středočeský kraj, došlo ke zvýšení počtu lehce zraněných osob o 4 %

 

Z pohledu následků dopravní nehodovosti jsou v roce 2011 zaznamenány (oproti roku 2000) extrémy v těchto krajích:

- Kraj Vysočina, došlo ke snížení počtu usmrcených osob o 60 %
- Plzeňský kraj, došlo ke snížení počtu těžce zraněných osob o 59 %
- Hl. m. Praha, došlo ke snížení počtu lehce zraněných osob o 40 %
- Pardubický kraj, došlo ke snížení počtu usmrcených osob o 28 %
- Moravskoslezský kraj, došlo ke snížení počtu těžce zraněných osob o 34 %
- Liberecký kraj, došlo ke zvýšení počtu lehce zraněných osob o 5 %

Závažnost dopravních nehod

Jednou z nejdůležitějších otázek v případě, že dojde k dopravní nehodě, je její závažnost. Závažnost je v daném případě počet usmrcených osob na1 000 dopravních nehod. Jak v dlouhodobém průměru (2009 – 2011), tak ve výsledcích roku 2011 jsou extrémy totožné:

- Hl. m. Praha, nejnižší počet usmrcených osob na 1 000 dopravních nehod
- Jihočeský kraj, nevyšší počet usmrcených osob na 1 000 dopravních nehod

Pozn. v tomto případě není dlouhodobý průměr vztažen k roku 2000, ale k roku 2009, kdy došlo ke změně legislativy ve smyslu zvýšení finanční škody při nutnosti hlásit dopravní nehodu.

Z pohledu závažnosti dopravních nehod je bezpochyby ta nejtragičtější v případě usmrcení člověka. Nelze však opomíjet ani případy, kdy nehoda skončí těžkým zraněním.

V průměru bylo při dopravních nehodách v období 2000 až 2011:

- Usmrceno 3,4 % osob
- Těžce zraněno 13,8 % osob
- Lehce zraněno 82,7 % osob

Příslušné extrémy u 2 nejzávažnějších následků dopravních nehod jsou vyznačeny v grafu:

- Hl. m. Praha, nejnižší poměr usmrcených osob
- Plzeňský kraj, nejnižší poměr těžce zraněných osob a zároveň nejnižší poměr v součtu obou kategorií
- Jihočeský kraj, nejvyšší poměr usmrcených osob
- Královéhradecký kraj, nejvyšší poměr těžce zraněných osob a zároveň nejvyšší poměr v součtu obou kategorií

Usmrcené osoby

Počty usmrcených osob v jednotlivých krajích jsou zřejmé z uvedené tabulky.

V absolutních ukazatelích je nejvyšší podíl usmrcených osob v dlouhodobém horizontu ve Středočeském kraji (16 %), naopak nejnižší v Karlovarském kraji (3 %).

Při přepočtu usmrcených osob na 1 000 000 obyvatel docházíme ke stejnému závěru jako při porovnání závažnosti dopravních nehod, tj.:

- Hl. m. Praha, jak dlouhodobě, tak v roce 2011 nejnižší počet usmrcených osob na 1 000 000 obyvatel
- Jihočeský kraj, jak dlouhodobě, tak v roce 2011 nejvyšší počet usmrcených osob na 1 000 000 obyvatel

Při porovnání absolutního počtu usmrcených osob v letech 2011 a 2010 jsou extrémy následující:

- Kraj Vysočina, v roce 2011 došlo k poklesu o 19 usmrcených osob
- Hl. m. Praha, v roce 2011 došlo k nárůstu o 10 usmrcených osob

 

Těžce zraněné osoby

Počty těžce zraněných osob v jednotlivých krajích jsou zřejmé z uvedené tabulky.

Při přepočtu těžce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel jsou extrémní případy zaznamenány u těchto krajů:

- Plzeňský kraj, jak dlouhodobě, tak v roce 2011 nejnižší počet těžce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel
- Středočeský kraj, dlouhodobě nejvyšší počet těžce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel
- Jihočeský kraj, v roce 2011 nejvyšší počet těžce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel

Při porovnání absolutního počtu těžce zraněných osob v letech 2011 a 2010 jsou extrémy následující:

- Liberecký kraj, v roce 2011 došlo k poklesu o 20 těžce zraněných osob
- Kraj Vysočina, v roce 2011 došlo k nárůstu o 73 těžce zraněných osob

 

 

Lehce zraněné osoby

Počty lehce zraněných osob v jednotlivých krajích jsou zřejmé z uvedené tabulky.

Při přepočtu lehce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel jsou extrémní případy zaznamenány u těchto krajů:

- Hl. m. Praha, jak dlouhodobě, tak v roce 2011 nejnižší počet lehce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel
- Plzeňský kraj, dlouhodobě nejvyšší počet lehce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel
- Jihočeský kraj, v roce 2011 nejvyšší počet lehce zraněných osob na 1 000 000 obyvatel

Při porovnání absolutního počtu lehce zraněných osob v letech 2011 a 2010 jsou extrémy následující:

- Ústecký kraj, v roce 2011 došlo k poklesu o 133 lehce zraněných osob
- Jihomoravský kraj, v roce 2011 došlo k nárůstu o 227 lehce zraněných osob

 

 

detail