Řidič

oddělovač

Aktuality
Tiskové zprávy

oddělovač
23. 06. 2016

Vražedné vedro – to není nadsázka

21. 06. 2016

POZVÁNKA NA AKCI: V pohodě do školy s BESIPEM

21. 06. 2016

„Smrt Ti jednou odpoví…“ – vteřiny, za které platíme životem

20. 06. 2016

Špatný týden, přesto optimistická statistika

17. 06. 2016

Děti nemají povinné ručení

Sociální sítě

oddělovač
Úvodní stránka / Řidič / Zásady bezpečné jízdy / Střet se zvěří

Střet se zvěří

Pozor na zvěř

Zdá se to být neuvěřitelné, ale pod koly aut ročně zahynou stovky tisíc kusů zvěře. Podle dotazníkového šetření provedeného Ústavem zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně například jen zajíců polních zahyne ročně na našich silnicích a dálnicích zhruba 144 000, srnců obecných skončí pod koly 129 000 kusů, bažantů obecných 39 000 jedinců, kun 19 000 kusů, u lišky obecné a prasete divokého se předpokládané roční ztráty pohybují ve výši okolo 17 000 jedinců, jezevců lesních zahyne 8 000 kusů, stejně jako káňat, velcí býložravci pak nepřežijí střet s vozidlem ve zhruba 6 000 případů. Ale nejen divoká zvěř ukončí svůj život na silnicích. Ke sto tisícům se přibližuje počet usmrcených koček domácích a počet psů se pohybuje okolo 10 000 kusů. Na druhou stranu na silnicích vyhaslo za posledních 19 let na 30 lidských životů právě po střetu se zvěří. Řidiči by tak měli vždy počítat s tím, že se na silnicích pohybuje zvěř a že střet s ní může mít až fatální následky, a to především tehdy, pokud se jedná o zvířata větších rozměrů.

Kolik to stojí?

Pokud bychom údaje, které vyplývají z výše uvedeného průzkumu, přepočítali na celostátní úroveň, tak by se celkové náklady na opravu vozidel po střetu se zvěří vyšplhaly na 1 304 mil. Kč. Musíme k tomu ale připočítat i tzv. náklady na navrácení jedince do přírody. Zde se částky podle druhů zvěře pohybují od 25 000 Kč u velkých býložravců až po 3 100 Kč u bažanta obecného. Přepočtem na celostátní úroveň zjistíme, že by náklady na navrácení zvěře do přírody dosáhly 3 277 mil. Kč. Součtem nákladů spojených s opravou vozidel a nákladů vynaložených na navrácení sražené zvěře do přírody tak jednoduše zjistíme, že na kompenzaci škod, které vznikají po srážkách automobilů se zvěří, je potřebné vynaložit částku ve výši 4 581 mil. Kč.

Kdy je největší nebezpečí střetu?

Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu. Přesto bychom si měli uvědomit, že například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká. Právě u vysoké bychom měli být obzvláště pozorní v období, kdy dochází k páření, tedy v říjnu až prosinci. A také bychom měli dávat vždy pozor v jarních měsících se změnou času ze zimního na letní, a to především v ranních hodinách a také v místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při cestě za potravou. Zvířata totiž naši změnu času neregistrují a za pastvou chodí ve stále stejnou dobu. Díky časovému posunu je ale na silnicích silnější provoz o hodinu dříve. Uvědomte si také to, že zvíře málokdy putuje osamoceně. Pokud tedy uvidíte přecházet přes cestu jen jednu srnku, zpomalte co nejvíce, je totiž velmi pravděpodobné, že někde při cestě se nachází i zbytek stáda. V současné době s migrací divokých zvířat do měst je potřeba na pohyb zvířat na vozovkách myslet i při cestě v městských aglomeracích a nejen mimo ně. Potkat například stádečko muflonů v okolí pražské nemocnice v Krči není již několik let žádnou zvláštností.

Řečí statistik

V roce 2012 bylo zaznamenáno 5 953 nehod s lesní zvěří a domácím zvířectvem. V období let 1993 – 2012 bylo při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem usmrceno celkem 30 osob. Rok 2012 je výjimečný v tom, že v důsledku střetu se zvěří nebyla usmrcena žádná osoba (v roce 2011 naopak byly usmrceny tři osoby), nicméně i tak došlo k 16 těžkým a 160 lehkým zraněním.

Na celkovém počtu usmrcených osob v období 1993 – 2012 činil podíl usmrcených při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem 0,13 %, což znamená, že přibližně každá 769. usmrcená osoba byla usmrcená právě při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem.

Závažnost dopravních nehod při střetech s lesní zvěří činila 0,23 usmrcených osob na 1 000 dopravních nehod, při střetech s domácím zvířectvem pak 0,58 usmrcených osob na 1 000 dopravních nehod. Což znamená, že dopravní nehody při střetech s domácím zvířectvem vykazují 2,5x vyšší závažnost než dopravní nehody při střetech s lesní zvěří!

V roce 2012 bylo při nehodách s lesní zvěří a domácím zvířectvem těžce zraněno 16 osob, tj. o 3 méně než v předchozím roce; lehce zraněných osob v roce 2012 bylo 160 (tj. o 56 více než v předchozím roce). Nejvíce nehod s lesní zvěří a domácím zvířectvem v roce 2012 bylo zaznamenáno ve Středočeském kraji (1 110), naopak nejméně v Jihočeském kraji (41).

Vývoj dopravních nehod s lesní zvěří a domácím zvířectvem v ČR.

V roce 2012 bylo zaznamenáno 5 953 nehod s lesní zvěří a domácím zvířectvem. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v roce 2007 (8 533), naopak nejméně v roce 1995 (2 308). Vzestupný trend z posledních tří let a zejména pak v posledním roce je velmi negativní.

Vývoj počtu usmrcených osob při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem v ČR

V období let 1993 – 2012 bylo při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem usmrceno celkem 30 osob. Nejtragičtější byly roky 1993 a 2007, kdy bylo usmrceno 5 osob, naopak žádná osoba nebyla usmrcena v letech 1994, 2001, 2003 – 2006 a 2012.

Dopravní značení varuje, asistenční systémy pomáhají

Řidiči by neměli podceňovat dopravní značení, které na možnost pohybu zvěře upozorňuje. Aby se snížila možnost úhynu zvířat kolem silnic, používají se různá výstražná znamení a zábrany. Především se jedná o již zmíněné dopravní značky. U nás tak nejčastěji uvidíte značku "Pozor zvěř". Ve speciálních případech se používají značky ohroženého živočicha nebo značka "Jiné nebezpečí" s vyobrazením příslušného druhu (například žába). V zahraničí jsou úseky silnic, kde se pohybuje zvěř, obvykle označeny výstražným znamením se zobrazením zvířete. Ve Švédsku tak často najdete oblíbenou značku s losem, v Austrálii je pak vyobrazen například klokan. Pro zvýšení bezpečnosti při pohybu zvířat v okolí silnic se využívají také stavební prvky. I u nás již najdeme okolo rychlostních silnic a na dálnicích oplocení a místa určená pro bezpečný přechod zvěře. V poslední době je také často využíváno pachových zábran, kde velmi silná koncentrace pachu odradí zvíře od vstupu na chráněné území. Z dosavadních zkušeností s aplikací pachových ohradníků vyplývá, že při správném postupu lze dosáhnout snížení počtu střetů automobilů se zvěří až o 90 %, běžně pak o 80 %, oproti původnímu stavu. V zahraničí se také využívá ochrana pomocí světelné signalizace, která paprskem světla upozorní řidiče na pohyb zvěře v okolí vozovky. Také sami výrobci vozidel přicházejí s technickými prvky, které řeší tento problém. Stejně tak jako dnes umí některé systémy detekovat pohyb chodců na silnici, dokáží informovat řidiče o nebezpečí při pohybu zvěře na vozovce. Velmi intenzivně se tomuto problému věnuje například automobilka Volvo. Je to celkem logické, již jsme zmínili, že ve Švédsku najdete populární značky upozorňující na možnost pohybu losů na silnici. A věřte, že střet s tímto krásným, ale přeci jen poměrně rozměrným zvířetem je velmi nepříjemný. I přes celou řadu opatření zde k těmto střetům stále dochází a každoročně zde stále evidují na padesát tisíc střetů aut se zvířetem. Ze Švédska pochází také jeden z testů, které se běžně používají při zkouškách vozidel. Tzv. „losím testem“, který prověří chování automobilu při prudkém vyhýbacím manévru, procházejí prakticky všechny automobily. Volvo jako jeden z prvních výrobců připravilo systém, který nejen dokáže upozornit řidiče na zvěř na vozovce, ale dokáže také řidiči účinně pomoci při brzdění a v současnosti již také umožní automobil zastavit i bez přispění řidiče. Do systému patří radarová čidla a infračervené kamery, které neustále monitorují prostor v okolí vozu. Technici Volva jdou ještě dále a snaží se naučit systém rozpoznat jednotlivá zvířata za pomoci filmových sekvencí pohybu a různého způsobu chování nejrůznějších zvířat.Také například Mercedes-Benz montuje do svých vozů zdokonalený systém nočního vidění, který si pomocí infračervených kamer poradí i se zbloudilou zvěří. Systém, který se nejprve naučil poznávat na silnici chodce, dnes dokáže díky databázi více než tisícovky zvířat detekovat, rozpoznat a ukázat na displeji hrozící nebezpečí.

Prevence nehod se zvěří

Vraťme se ale na silnice, kde se pohybujeme v „běžných“ vozech. Jak se tedy chovat, abychom možnost střetu se zvířetem co nejvíce eliminovali? Prevencí je především snížená rychlost v místech, kde je možný výskyt zvěře, zraková kontrola obou stran silnice a soustředění se na možnost náhlého objevení zvířete. Pokud jste někdy jeli potmě například v lesním úseku, tak jste určitě zaznamenali záblesky očí zvířat v okolí cesty. Tato „světýlka“ zahlédnete většinou dříve než zvíře celé. A protože volné krajiny, kde by mohla zvěř nerušeně pobývat, stále ubývá, měli bychom s možností jejího pohybu, především na nepřehledných místech, počítat prakticky neustále. Jakmile zjistíme pohyb zvířete před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla. Odborníci také doporučují zatroubit a pokusit se tak zvíře vyplašit. Počítejme také s tím, že zvíře nebude na silnici pravděpodobně samo. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže je pravděpodobné, že zahlédnuté zvíře budou následovat další.

 

Jak přežít srážku

Pokud je střetnutí se zvířetem nevyhnutelné, je doporučováno intenzivně brzdit a snažit se udržet vozidlo v přímém směru. Podle testů, které provedl německý autoklub ADAC, je totiž mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem než snaha o vyhnutí se. Moderní vozy jsou konstruovány především na možnost čelního střetu a při snaze o vyhnutí se může dojít ke smyku a poté k nekontrolovanému nárazu například do stromu, nebo dalších překážek na silnici z bočního směru apod., což může mít mnohem horší následky než přímý střet
se zvířetem. Podle již zmíněných testů ADAC, kde vozidlo naráželo do figuríny odpovídající stavbou i hmotností skutečnému zvířeti, intenzivní brzdění sníží rychlost a přímý náraz sice pravděpodobně automobil značně poškodí, ale díky konstrukci vozu je posádka dostatečně ochráněna.

Můžete se podívat například na toto video z testu ADAC (německy)

Pozor na pytláctví

Pokud již došlo k samotné nehodě po střetu se zvířetem, je potřeba učinit nezbytná opatření jako při jakékoliv nehodě. Tedy rozsvítit výstražná světla, postavit na silnici výstražný trojúhelník a po střetu s velkým zvířetem pravděpodobně také zavolat policii a asistenční službu, která se postará o havarovaný vůz. Nikdy se nesnažte sami poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř vám může způsobit zranění, v případě jakékoliv nemoci u zvířete může dojít také k vašemu nakažení. A samozřejmě se také nesnažte naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Pytláka z vás totiž podle platného ceníku vytvořeného odborníky z Ministerstva zemědělství, PČR a několika neziskových organizací udělají už dva bažanti, protože jejich cena přesahuje pětitisícový limit a v takovém případě vám hrozí i vězení. Je třeba ovšem dodat, že uvedený ceník poskytuje pouze orientační informace, cena trofejního zvířete může výrazně překročit částku jednoho sta tisíc korun. V každém případě konečné slovo bude mít nezávislý soud. 

Kolik stojí zvěř (orientačně)

prase divoké (kňour) 22 900 Kč
jelen evropský (laň)  24 800 Kč
srnec obecný (srna) 14 100 Kč
sika japonský (jelen) 26 300 Kč
zajíc polní    3 900 Kč
králík divoký 4 800 Kč
bažant obecný 3 100 Kč
ostatní pernatá zvěř 3 200 Kč

                                                
                                                 
                                                  
                                                
                                                                 
                                                                
                                                            
                                                    

 

 

 

 

Srážka se zvěří se podle zákona musí nahlásit zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který by měl dohledat zraněné zvíře, či zajistit odvoz a likvidaci uhynulého kusu. V případě nahlášení takovéhoto střetu policii se o to vše pravděpodobně postarají sami policisté. Doporučuje se také pořídit fotodokumentaci poškozeného vozidla a také zvěře, případně jiným vhodným způsobem zajistit důkazy jednoznačně ukazující na to, že došlo k poškození vozidla střetem se zvěří. Pomůže vám to především při jednání s vaší pojišťovnou. Náhradu škody při poškození vozidla pak můžete uplatnit u své pojišťovny z havarijního pojištění a dnes již některé pojišťovny také nabízejí možnost krytí takovéto nehody z povinného ručení. Při výběru pojišťovny si tak ověřte, zda jsou kryty i takové škody, jako je právě střet se zvěří. A ještě jedno upozornění. Je rozdíl, pokud se střetnete s divokou zvěří, kde se právě hradí takovéto škody z případného pojištění, a pokud se vozidlo střetlo se zvířetem domácím. V tomto případě je možné uplatňovat škodu také u majitele zvířete.

 

detail