Média

oddělovač

Aktuality
Tiskové zprávy

oddělovač
02. 11. 2017

Řidičům začala povinnost přezout na zimní pneumatiky

31. 10. 2017

Dětské zádržné systémy

24. 10. 2017

Pasivní bezpečnost

17. 10. 2017

Přehled všech dopravních značek upravujících limity nejvyšších povolených rychlostí

09. 10. 2017

Spěchání se nevyplácí, protože rychlost může zabíjet

Sociální sítě

oddělovač
Úvodní stránka / Média / Tiskové zprávy / Na železničních přejezdech umírají lidé.

Na železničních přejezdech umírají lidé. Zpráva k dopravní nehodovosti na železničních přejezdech.

11. 10. 2013

Podíl usmrcených osob na železničních přejezdech v České republice činil na celkovém počtu usmrcených osob v období let 1993–2012 v průměru 3,2 %, což znamená, že přibližně každá 31. usmrcená osoba byla usmrcena právě na železničním přejezdu.

Od rozdělení Československa v roce 1993 na našich železničních přejezdech nalezlo při 19 027 dopravních nehodách smrt 733 účastníků silničního provozu, dalších 4 829 osob bylo zraněno (bližší údaje viz příloha). V roce 2012 na železničních přejezdech zabezpečených pouze výstražnými kříži zahynulo 29 % z celkového počtu usmrcených osob (tj. 5 jedinců), ovšem zarážející je, že na přejezdech zabezpečených světelnou signaliziací nebo světelnou signalizací se závorami zemřelo dokonce 71 % z celkového počtu usmrcených na železničních přejezdech (tj. 12 osob – blíže viz odkaz). Během prvních devíti měsíců letošního roku zemřelo při 122 dopravních nehodách na železničních přejezdech dalších 9 osob.

Závažnost dopravních nehod na železničních přejezdech je extrémně vysoká – zatímco v uplynulém roce zemřely na 1 000 nehod 8,4 osoby, u nehod na železničních přejezdech se jednalo o 94 usmrcených osob, tedy 11x více! Střet s vlakem je pro účastníka silničního provozu tím nejhorším, co ho může na silnici potkat.

Podle Evropské agentury pro železnice (ERA) bylo v Evropské unii v roce 2010 na železničních přejezdech usmrceno 359 osob, dalších 327 bylo vážně zraněno. Usmrcení na železničních přejezdech v EU představují 30 % všech usmrcených na železnicích, ale pouze 1,2 % celkového počtu obětí dopravních nehod na silnicích. Zbývá dodat, že ekonomický dopad uvedených nehod činí celoevropsky cca 350 milionů eur.

Z údajů uvedených ERA vyplývá, že zavinění téměř 98 % nehod na železničních přejezdech jde na vrub špatného chování účastníků silničního provozu. Lidé, kteří umírají, většinou bydlí v blízkosti železniční trati či přímo inkriminovaného přejezdu. Nejčastějšími příčinami těchto nehod jsou

  • spěch (a argumenty jako „to stihnu“, „už dál nečekám“, „to se mně nemůže stát“, „vždyť tudy chodím několikrát denně“, „vím, kdy tudy vlaky jezdí“),

  • nevěnování se situaci v silničním provozu („vůbec jsem si to neuvědomil“, „poslouchal jsem rádio“, „měl jsem na uších sluchátka a poslouchal jsem hudbu“, dále pak nepovolené a nepřiznané telefonování za jízdy, zahloubání se do aktuálních údajů uváděných GPS navigací atp.),

  • či momentální kondice řidiče (např. alkohol, únava, rozrušení).

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. provedlo v létě a na podzim roku 2011 na vybraných železničních přejezdech průzkum chování uživatelů. Bylo zjištěno, že zatímco řidiči se nechovali v souladu s předpisy podle typu zabezpečení v 6 % - 50 % případů, u chodců to bylo cca 80 % - 90 %.

Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, jak se chovat při přejíždění či přecházení železničního přejezdu, rovněž tak jsou stanoveny citelné sankce pro případ nedodržení příslušných ustanovení zákona. V každém případě je třeba pamatovat, že vlak v případě nouze na místě nezastaví (viz videa na webu ILCAD.org). Hmotnost vlaku bývá minimálně ve stovkách tun. Jeho brzdná dráha činí 800 až 1 200 metrů (viz video). Vjetí či vstoupení na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, se tak může lehce stát zásadní životní chybou (viz video).

Na kontroly železničních přejezdů se v rámci své činnosti zaměřují také dopravně inženýrské úseky Policie České republiky. Tyto kontroly spočívají především v kontrole rozhledových poměrů na železničním přejezdu, včasné a dobré viditelnosti železničního přejezdu pro účastníky silničního provozu (malá nápadnost železničního přejezdu v terénu), technického stavu dopravního značení a přejezdového zabezpečovacího zařízení (nízká svítivost výstražných světel, nevhodné směrování výstražníků) a v neposlední řadě také i kvalita plochy přejezdu (nerovnosti, výtluky, lomy nivelety, zúžení apod.). Zjištěné nedostatky jsou následně předávány formou podnětů a upozornění příslušným orgánům a organizacím. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky patří nedostatečné či chybějící označení železničních přejezdů, nevhodný úhel křížení pozemní komunikace s dráhou a nedostatečné rozhledové poměry. V letošním roce dopravní policisté zkontrolovali celkem 633 železničních přejezdů, přičemž u 76 přejezdů byly zjištěny závady. K nejvíce dopravním nehodám dochází na přejezdech zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor a hned po nich následují nehody na přejezdech zabezpečených pouze výstražnými kříži. Na těchto přejezdech každoročně umírá a je zraněno nejvíce lidí.

BESIP a PP ČR

Pro bližší informace prosím kontaktujte:

Bc. Roman Budský, BA (Hons) 

vedoucí Samostatného oddělení BESIP
Tel.: 725 129 861
e-mail: roman.budsky@mdcr.cz

plk. Ing. Tomáš Lerch

ředitel služby dopravní policie
Tel.: 974 834 302
e-mail: rsdp@mvcr.cz

detail