Média

oddělovač

Aktuality
Tiskové zprávy

oddělovač
11. 04. 2017

Každý jsme jiný a odbouráváme jinak

10. 04. 2017

"Zpomal! Budeš rychlejší!"

10. 04. 2017

Nevykoleduj si nehodu

03. 04. 2017

Poprvé pod 100 obětí

29. 03. 2017

Ministři dopravy na Maltě: Zvýšení bezpečnosti na silnicích záleží na nás všech

Sociální sítě

oddělovač
Úvodní stránka / Média / Aktuality / Každý jsme jiný a odbouráváme jinak

Každý jsme jiný a odbouráváme jinak

11. 04. 2017

Každý z nás je jiný. Každý z nás reaguje na stejné věci jinak. A platí to i o alkoholu. Každý z nás jej odbourává jinak. Proto BESIP připravil test odbourávání alkoholu, aby ukázal, jak rozdílné může být jeho zpracování organismem u 10 lidí. 

Testu se zúčastnilo 7 mužů a 3 ženy ve věku od 37 do 52 let. Test probíhal pro všechny za zcela shodných podmínek. Všichni měli stejný pitný i stravovací režim. (viz. vložený text). V průběhu testu byla testovaným osobám v pravidelném intervalu odebírána krev, pro kontrolu absolvovali současně i orientační dechovou zkoušku. Následně byla zjišťována míra jejich tolerance na alkohol, jeho vstřebávání a odbourávání.

„Na každého působí alkohol jinak. Nejde jen o to, kolik vážíme nebo zda jsme muž nebo žena, ale každý produkuje jiné množství enzymu, který má v našem těle zpracování alkoholu na starosti. Záleží také na momentálním zdravotním stavu, psychickém rozpoložení, stravě, a dalších aspektech,“ popisuje primář toxikologického oddělení VFN Radomír Čabala. To potvrdily i výsledku testu BESIP. „Rozdíly mezi odbouráním stejného množství alkoholu u testovaných osob byly pro nás až překvapivé, protože zatímco nejrychleji by vypitý alkohol odboural 100 kg vážící muž, a to za 2 hodiny, mladá žena vážící 67 kg by do úplného vystřízlivění musela čekat přes 10 hodin,“ okomentoval výsledky testu šéf BESIP Martin Farář. 

TEST BESIP odbourávání tabulka

Současně s testem odbourávání probíhal také test běžně dostupných alkoholtesterů, který připravila redakce TESTDnes vydavatelství MAFRA. Podrobnosti najdete ZDE.

Jak jsme testovali

Testované osoby se k testování dostavily na lačno, všechny dostaly jednotnou snídani, a poté vypili první dávku alkoholu. Celkem během 4 hodin vypili 8 odměrek 0,05 l alkoholu v podobě 40 % destilátu, konkrétně vodky. Byly dodržovány pravidelné odstupy od konzumace jednotlivých odměrek, stejně tak byla zajištěna jednotná strava ve stejný čas. V průběhu testu zdravotníci odebírali testovaným osobám krevní vzorky, které následně byly podrobeny analýze v toxikologické laboratoři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Průběh testu odbourávání BESIPPrvní měření proběhla po 60 minutách tak, aby se alkohol dostal do krve. Už zde se ukázalo, že na každého jedince alkohol působí jinak a jiným způsobem jej vstřebává. „Maximální hladina alkoholu v krvi je po jeho konzumaci u každého jedince různá. Dosahujeme ji přibližně po 45 až 90 minutách v závislosti na našem organismu a dalších aspektech,“ popisuje Radomír Čabala. Už tady se tedy prokázalo, jak rozdílná je tolerance na alkohol. „V průběhu celého testu bylo vidět, jak se každý jedinec se stejným množstvím alkoholu vyrovnává jinak. Následně jsme nechali dopočítat, za jak dlouho by každý z testovaných odboural veškerý zkonzumovaný alkohol. Ukázalo se, že u člověka zvyklého na konzumaci alkoholu je odbourávání až okolo 0,2 promile za hodinu, ale to je maximum,“ komentuje Martin Farář.

TEST BESIP odbourávání grafika

Odbourávání alkoholu neurychlí žádný prostředek. Často se říká, že pomůže káva, vývar nebo nejrůznější zaručené recepty, ale není tomu tak. „Silný vývar nebo větší množství tekutin či minerální prostředky nám pomohou doplnit ionty, minerály a tekutiny, které tělo spotřebuje při zpracovávání alkoholu, ale nijak to nesníží jeho hladinu,“ konstatuje Radomír Čabala a Martin Farář dodává: „Cítíme se potom lépe, dodá nám to na první pohled energii, která nám chyběla, ale to neznamená, že jsme střízlivý. Je potřeba zdůraznit, že po větším množství vypitého alkoholu na nás působí také únava, a to ačkoliv se vyspíme. Za volant bychom měli usedat v takovém stavu a rozpoložení, abychom byli schopni včas a správně vyhodnocovat provoz a adekvátně reagovat, a to po nějakém večírku, nebýváme.“ Je jednoznačně prokázáno, že nad 0,2 promile, což je u některých lidí biologická hladina alkoholu v krvi, řidič začíná riskovat. Za hranici, kdy začíná být velmi nebezpečný, je považováno 0,8 promile, což už je bráno jako značná opilost. V takovém stavu řidič není v žádném případě schopen bezpečně řídit. Nezvládá se věnovat okolnímu provozu, snadno něco přehlédne, má zúžené periferní vidění, značně roste riziko chyby, špatného vyhodnocení situace, přecenění vlastních sil, agresivita. A nejen podle BESIP „Takový člověk nemá za volantem, co dělat.“ 

Jak odbouráváme

Alkohol organismus rozkládá (oxidace) asi ze 60 až 90 % v jaterních buňkách. Jejich cytosol (vnitrobuněčná tekutina) obsahuje aktivní enzym alkoholdehydrogenázu. Díky němu se alkohol mění na acetaldehyd, který je dále rozkládán na kyselinu octovou a acetylkoenzym A. Kapacita těchto enzymů je omezená, jejich „výkon“ nelze nijak navýšit ani urychlit. V mnohem menší míře se alkohol rozkládá i v jiné části jaterní buňky, v plazmatickém retikulu. A kapacitu tohoto systému zvaného MEOS zvýšit lze. Chronické pití alkoholu způsobuje nárůst aktivity MEOS, takže alkoholici pak skutečně odbourávají rychleji. Touto cestou se u „nepijáka“ odbourává do 10 %, u alkoholiků ale až do 40 % alkoholu. To vysvětluje vysokou toleranci některých osob, které jsou navyklé pití, k alkoholu. Zmíněnou oxidací v procesu látkové přeměny se z těla vyloučí 90 až 95 % alkoholu, 5 až 10 % se vylučuje v nezměněné formě, 4 až 7 % dechem a 1 až 3 % močí. Vylučování jinými cestami je zanedbatelné. Rozdíly v citlivosti na účinky alkoholu jsou dány geneticky. Jaterní buňky některých lidí mají nízkou hladinu enzymu, takže hůře odbourávají a do krve se jim dostává více acetaldehydu. To způsobuje například výraznější červenání kůže (třeba v obličeji) a rychlejší nárůst hladiny alkoholu (i acetaldehydu) v krvi.

Alkohol a jeho vliv na řidiče

Alkohol na lidskou psychiku působí ve dvou rozdílných fázích. Lidé, jejichž koncentrace alkoholu v krvi je pod 0,55 ‰ se mohou cítit lépe, psychicky lehčeji, uvolněněji a své okolí mohou vnímat velmi pozitivně. Přestože se člověk s uvedenou koncentrací alkoholu v krvi může cítit výrazně lépe než ve zcela střízlivém stavu, usednout za volant rozhodně nesmí. Pozitivní a zlehčené vnímání je způsobeno utlumením, narušením vnímání reality a zkreslením aktuální situace. V silničním provozu tento stav způsobí, že i jen lehce podnapilý člověk, vznikající rizikové situace sice vnímá, ale neuvědomuje si možná rizika a snadno je podhodnotí. Podhodnocení rizika pak znamená pozdější reakci a delší brzdnou dráhu. Překročení této koncentrace může ovšem nastat velmi rychle, pokud se v pití nekontrolujeme.

Velmi důležitým aspektem, který je potřeba mít na paměti je, že hladina alkoholu v krvi stoupá ještě po určitou dobu od dopití poslední sklenice. Po překročení koncentrace 0,55 ‰ alkoholu v krvi začíná převažovat negativní efekt jeho účinku na lidský organismus – člověk se stává apatickým, snadno upadá do depresí a je celkově v útlumu. Účinky alkoholu uvedené v tabulce potvrzují i četné zahraniční studie (např. Krueger, SRN). Alkohol za volantem zvyšuje nejenom agresivitu za volantem a přeceňování řidičských schopností, ale má i výrazný vliv na periferní vidění řidiče. Zvýšená míra alkoholu v krvi řidiče způsobuje tzv. „tunelové vidění“. To znamená, že zorné pole řidiče se při zvyšující se hladině alkoholu v krvi snižuje a řidič je schopný čím dál tím méně vnímat celý prostor před sebou. Ve srovnání se střízlivým řidičem, vnímá řidič s 0,8 ‰ alkoholu v krvi necelé dvě třetiny prostoru a řidič s 1,8 ‰ alkoholu v krvi již jen necelou třetinu. Jinak řečeno, i když opilý řidič pojede pomalu, jeho zorné pole je snížené, a to je zdrojem kritických situací a z nich vyplývajících závažných dopravních nehod s tragickými následky.

detail