Legislativa

oddělovač

Aktuality
Tiskové zprávy

oddělovač
30. 05. 2016

Květnové nehody - Varovný prst pro motorkáře

30. 05. 2016

Stanovisko BESIP k senátorskému návrhu povolení 0,8 promile pro cyklisty na cyklostezkách a silnicích nižších tříd

24. 05. 2016

Nedívej se na kamióňáka skrz prsty!

23. 05. 2016

Třetí květnový týden: Výrazně nižší počet mrtvých

17. 05. 2016

BESIP: Tunu kovu tělem nezastavíš

Sociální sítě

oddělovač
Úvodní stránka / Legislativa / Dopravní nehody a nový občanský zákoník

Dopravní nehody a nový občanský zákoník od 1. 1. 2014

Dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) který oblast odpovědnosti za škodu upravuje výrazně podrobněji než občanský zákoník dosavadní, a to konkrétně v ustanovení § 2894 až § 2971.

Nový občanský zákoník přináší do oblasti náhrady škody řadu změn, které mj.

  • posilují právní postavení poškozeného,
  • rozšiřují případy náhrady nemajetkové újmy,
  • rozpracovávají zvláštní případy vzniku škody,
  • zrušují paušální limity pro výpočet náhrad za ublížení na zdraví a usmrcení. 

Co to konkrétně znamená…

Poškozený si bude moci nadále nárokovat škodu na věcech, přičemž nový občanský zákoník hovoří o tzv. náhradě při poškození věci. Při určení výše škody na věci se bude vycházet z její obvyklé ceny v době poškození a bude se zohledňovat, co poškozený musel k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Je zaveden nový institut týkající se věcí zvláštní obliby, neboť některé věci mají pro lidi jen těžko nahraditelnou hodnotu, a proto v těchto případech nový občanský zákoník říká, že: „poškodil-li škůdce věci ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby“. Tuto cenu si pak každý poškozený bude moci primárně určit sám, a to právě podle hlediska oblíbenosti a vztahu k dané věci. Případné spory pak bude muset vyřešit soud. Z meritu věci je jisté, že tento nový institut s sebou minimálně zpočátku (dokud se nevytvoří ustálená judikatura) ponese navýšení množství soudních sporů. V případě dopravních nehod, které vznikají většinou z nedbalosti, ovšem nebude tento nárok běžně ze strany poškozených uplatňován, neboť zde škoda zpravidla nebývá způsobena ze svévole či škodolibosti.

Nový občanský zákoník již nepracuje s pojmem škoda na zdraví, nýbrž s pojmem ublížení na zdraví, při kterém poškozený nadále bude moci nárokovat tzv. bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nový občanský zákoník hovoří o peněžité náhradě, která plně vyvažuje vytrpěné bolesti, přičemž pokud vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí škůdce i ztížení společenského uplatnění. Novinkou v oblasti odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění je, že nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, podle které se bolest a ztížení společenského uplatnění hodnotila body, přičemž za každý bod náleželo poškozenému 120 korun. Nová právní úprava žádné maximální limity odškodnění nezavádí, a tudíž se v případě výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění bude posuzovat u každého individuálně. Pokud povinný dobrovolně neuhradí částku, kterou bude poškozený nárokovat, bude třeba obrátit se na soud, který o jím uplatněném nároku rozhodne. Ten pak určí přiměřenou výši náhrady dle svého uvážení a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Se zrušením výše uvedené vyhlášky je třeba minimálně po jistou přechodnou dobu opět počítat s nárůstem soudních sporů.

V ustanoveních o náhradě škody nový občanský zákoník upravuje i ochranu osobnosti, která byla dříve upravena mimo tuto oblast. Nový občanský zákoník používá pojem nemajetková újma.

V souvislosti s ublížením na zdraví má podle nového občanského zákoníku poškozený právo na náhradu nákladů spojených s léčením, přičemž tyto náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost se hradí tomu, kdo je vynaložil. Novinkou pak je možnost požádat o přiměřenou zálohu na tyto náklady. Poškozený má nadále nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na důchodu. Souhrnně se tyto nároky označují jako peněžité dávky.

Nový občanský zákoník zavádí pojem odbytné, které může soud poškozenému přiznat namísto peněžitého důchodu, je-li pro to důležitý důvod a poškozený o to požádá. V zásadě se jedná o jakési jednorázové vyrovnání.

Při usmrcení pak osoby pozůstalé po zemřelém (manžel/ka, rodič, dítě a jiné osoby blízké) mají nárok na peněžitou náhradu vyvažující plně jejich utrpení. Jedná se tedy o obdobu tzv. jednorázového odškodnění, jak je znal dosavadní občanský zákoník, avšak s tím rozdílem, že peněžitá náhrada není již stanovena pevnými částkami, ale opět se u každé pozůstalé osoby bude určovat individuálně. Na tomto místě je třeba podotknout, že nový občanský zákoník rozšiřuje pojem osoby blízké, do nichž nově zahrnuje i osoby sešvagřené. Náklady pohřbu a náklady na výživu pozůstalým zůstávají zachovány.

Nově vzniká možnost žádat náhradu při poranění zvířete (které již není považováno za věc) a kdy při jeho poranění hradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil.

Slovo závěrem

Nová právní úprava náhrady škody otevírá poškozenému nové možnosti k uplatnění jeho nároků a určitým způsobem jeho postavení posiluje. Soukromý život každého z nás je velmi proměnlivý a individuální na to, aby ho šlo vystihnout jedním sazebníkem pro všechny. Za významné lze tak považovat zejména zrušení ustanovení upravujících jednorázová odškodnění pozůstalým, jakož i vyhlášky o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění.

 

 

 

detail