Financování

Působnost Krajů, měst a obcí

Obce 

  • Na základě systematického sledování nehodových lokalit financují úpravy nejkritičtějších lokalit.
  • Podává podložené žádosti na krajský úřad pro financování úprav nehodových lokalit.
  • Podává žádosti o spolufinanocování projektů, staveb a rekonstrukcí zaměřených na zvýšení bezpečnosti silničního provozu a bezbariérové úpravy viz. odpovídající program SFDI.

Obce s rozšířenou působností

  • Podává žádosti na spolufinancování stavebních úprav z Evropských fondů.
  • Podává žádosti na spolufinancování projektů zaměřených na zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
  • Zpracovává prioritní oblasti dle konkrétních požadavků příslušného kraje s přihlédnutím k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu.

Kraje

  • Zpracovává návrhy prioritních obalstí obcí a měst a zapracovává je do svých strategických materiálů nutných pro čerpání prostředků z Operačních programů a Evropských fondů

Ministerstvo dopravy

  • Nastavuje priority operačních programů.
  • Spolufinancuje prostřednictvím SFDI dle zveřejněných pravidel pro daný rok vybrané projekty.

Evropské fondy

Cost - benefit analýza projektů

Analýza užitků a nákladů – CBA

Zdroje určené na financování realizace dopravně bezpečnostních opatření jsou omezené (lépe řečeno jsou velmi malé). Proto je důležité tyto omezené zdroje co nejefektivněji využívat. Tradičními kritérii při rozhodování o realizaci vhodného dopravně-bezpečnostního opatření je jeho legitimnost, vhodnost (dopravně inženýrská, občas bohužel i politická) a účinnost. Pro posuzování účinnosti dopravně-bezpečnostních opatření jsou k dispozici vhodné nástroje (efficiency assessment tools – EATs), pomocí kterých je možné vybrat mezi možnými opatřeními ty s nejvyšší mírou finanční návratnosti. Mezi nejdůležitější nástroje pro toto vyhodnocování patří analýza efektivity nákladů – CEA (cost-effeciency analysis)  a analýza užitků a nákladů – CBA (cost-benefit analysis). 
 
Analýzy nákladů a účinků se zabývají všemi vlivy opatření na společnost jako celek. Není důležité, na kterou stranu účinky působí, zda jsou pozitivní nebo negativní. Nejsou vyjadřovány pouze ekonomické vlivy, nýbrž také znečištění životního prostředí, bezpečnost, kongesce. 
 
Některé účinky opatření mohou být pro někoho nákladem a pro druhé výnosem. Takové účinky neovlivňují tedy výsledek analýzy. Toto platí např. pro daně, které znamenají náklady pro průmysl, ale pro stát znamenají výnosy.
 
Dopravně-bezpečnostní opatření mají vliv na nehodovost, životní prostředí a mobilitu. Tento text se zabývá problematikou vlivů na nehodovost. 
Nejobtížnější částí provádění CBA je hodnověrně a správně ocenit všechny relevantní vlivy posuzovaného opatření. CBA pracuje s faktem, že něco, co nemá tržní cenu, může mít nějakou hodnotu. Existuje několik základních principů pro oceňování neobchodovatelných statků. Tím nejzákladnějším je oceňování statků pomocí metody „ochota platit“ – je stanoven hypotetický trh, v jehož rámci jsou lidé dotazování, kolik by byli ochotni zaplatit za určité množství zboží, popřípadě si mohou vybírat mezi několika alternativami.

Znalosti a data nutné pro provádění CBA/CEA

Pro provádění CBA/CEA je třeba znát (Elvik, 1997):

  1. odhad účinnosti dopravně-bezpečnostního opatření = počet nehod (popř. počet zraněných či zabitých), kterým bude zabráněno realizací opatření,
  2. odhad nákladů na realizaci opatření.

Počet nehod, kterým bude opatřením zabráněno je funkcí počtu nehod na řešené lokalitě a bezpečnostních účinků opatření. Nehody, na které má opatření vliv, tvoří cílovou skupinu nehod. Bezpečností účinek opatření je definován jako redukce nehod z cílové skupiny očekávaná po implementaci opatření. Účinek je obvykle vyjadřován v procentech (Elvik et al, 1997; Ogden, 1996). 

Kromě vlivů na nehodovost je při provádění CBA nutné znát ekonomické vyjádření ostatních vlivů posuzovaného opatření (doba jízdy, znečištění životního prostředí, hluk, mobilita atd.). Aby bylo možné porovnat náklady a přínosy (a také opatření mezi sebou), je nutné převést jejich hodnoty na stejnou časovou úroveň. (time reference). To s sebou přináší nutnost stanovení ekonomického rámce a zjištění nezbytných prvků (životnost opatření, diskontní sazba), pomocí kterých je možné ekonomické odhady provádět.

Zpracoval: Ing. Petr Pokorný – Centrum dopravního výzkumu
(text je zpracován dle výzkumné zprávy projektu ROSEBUD „The Use of Efficiency Assessment Tools: Solution to Barriers“, červen 2004. Zpráva je dostupná na http://partnet.vtt.fi/rosebud)

Bližší informace a návod k použití CBA či CEA analýzy budou zveřejněny pro zpracování podkladových materiálů na stránkách Ministerstva dopravy. 

Financování z nadace BESIP

Financování projektů ze SFDI

V letošním roce 2007 byla vyhlášena změna pravidel pro "pravidla pro poskytování příspěvků z rozpočtu SFDI na rok 2007 v souladu s § 2, písm. f), g) a h) zákona č. 104/2000 Sb" .
Pod následujícími odkazy můžete nalézt potřebné dokumenty:

Termín pro podání žádost je do 31. března 2007. Více na www.sfdi.cz 
pod odkazem:

  • veřejné listiny
  • rok 2007
  • Pravidla pro poskytování příspěvků z rozpočtu SFDI na rok 2007 v souladu s § 2, písm. f), g) a h) zákona č. 104/2000 Sb. 

V roce 2006 byly podpořeny z programů SFDI tyto projekty. (tab.1)

Projekty, soutěže a další aktivity z oblasti bezpečnosti silničního provozu lze financovat z několika zdrojů. Na úrovni  místní samosprávy by mělo být samozřejmostí, že obce ze zákona dbají o bezpezpečnost svých občanů také v oblasti silničního provozu, tedy jedním z finančních zdrojů by měl být rozpočet obce. Ani podíl sponzorských darů ze soukromého sektru nemusí být zanedbatelný. Vyšší úroveň místní samosprávy na úrovni Krajů také ze zákona poskytuje finanční prostředky cílené na zlepšení bezpečnosti v silničním provozu. Další subjekty které na úrovni státní správy podporují také finančně tuto oblast je Státní fond dopravní infrestruktury s jeho dotačními programy a částečně  Ministerstvo dopravy.

Nutno zmínit také možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU případně dalších zahraničních fondů zřízených za tímto účelem.

Schéma členění problematiky financování 

SchemaFIN1.jpg

detail