• dodržování 50 km/h - zachrání 3 x více lidí oproti 60 km/h
• nehoda v nižší rychlosti zvyšuje šanci na přežití
• nehoda v nižší rychlosti prokazatelně snižuje riziko smrti pro zranitelné účastníky silničního provozu
• ohleduplná jízda a dodržování 50 km/h pomáhá vytvořit bezpečné prostředí v obci
• při nižší rychlosti se zkracuje i dráha pro zastavení vozidla 
• při 60 km/h se prodlužuje dráha zastavení o 9 m oproti 50 km/h

• Zákon stanovuje nejvyšší dovolenou rychlost v obci – 50 km/h
• Reálná rychlost – 60 km/h a více !
• Při 50 km/h – přežije srážku 3x více lidí
• Dráha zastavení je při 60 km/h o 9 m delší

Dráha pro zastavení vozidla

• většina řidičů tvrdí, že má rychlé reflexy a proto může jezdit rychleji – nicméně dopravním nehodám můžeme čelit předvídavostí, ne již tolik reakcí. Např. reakce pilota stíhacího letadla  je 0,4 sekundy lepší než reakce průměrného řidiče

Infrastruktura a signalizace jsou koncipovány tak, aby řidičům nabídly jízdu bez rizika, ale to jenom v případě, že jsou respektovány povolené rychlosti. Pokud jsou překračovány, řidiči se vystavují hned několika rizikům:

Vůz se stává méně ovladatelným. Při nadměrné rychlosti je mnohem těžší ovládat vozidlo a měnit dráhu, zvláště se snižuje přilnavost kol. 

• Někdy stačí jenom pár km/h nad rychlostní limit k tomu, aby v zatáčce vozidlo sjelo z cesty. Pokud je odstředivá síla větší než přilnavost, vozidlo se neudrží a vyjede ze silnice. Pro zmenšení odstředivé síly stačí snížit rychlost vozidla.
• Při nadměrné rychlosti je také spotřeba paliva vyšší. Motory a další mechanické prvky jsou obecně konstruovány takovým způsobem, aby byly úsporné a aby neznečišťovaly prostředí, ovšem obojí za předpokladu, že vozidlo jezdí předepsanou rychlostí. 

• Je nezbytné často kontrolovat tachometr. Oproti našemu vnímání je ukazatel rychlosti naprosto přesný měřicí nástroj. Naopak odhad rychlosti podle ubíhající krajiny a hluku motoru bývá velmi zkreslen šířkou silnice, návyky a vžitými postupy (např. zvyk jezdit rychle snižuje reálné vnímání vyšší rychlosti) atd.
• Abyste zůstal pánem svého vozidla, přizpůsobte svoji rychlost okolnostem: klimatickým podmínkám a situaci v provozu, stavu vozovky, zátěži vozidla, stavu pneumatik atd.  Jestliže příčinou více než poloviny smrtelných nehod je právě rychlost, přesněji řečeno nerespektování maximální povolené rychlosti, druhá polovina nehod je způsobena rychlostí, kterou řidič nepřizpůsobil momentálním podmínkám nebo danému prostředí, přestože jel menší rychlostí než je maximální povolená rychlost.
• Naučte se odhadovat (a udržovat) bezpečnostní dvousekundovou vzdálenost od vozidla jedoucího před vámi. Tento čas totiž potřebujete pro okamžité rozhodování, jaký manévr provedete a včas se vám podaří zareagovat v případě, že by došlo k nečekanému incidentu  (vybočení z dráhy, náhlé zabrzdění atd.)

Více např. v této kapitole.

1. Přesnost rychloměru vozidla

Právní řád ČR odkazuje v případě přesnosti rychloměrů na mezinárodní předpisy, a to konkrétně na předpis EHK/OSN č. 39 a evropskou směrnici 75/443/EHS, ve znění pozdějších směrnic.

Z uvedených norem jednoznačně vyplývá, že:

• Rychlost udávaná rychloměrem nesmí být nikdy nižší než skutečná rychlost. Je stanovena i maximální odchylka, která určuje, že např. při údaji rychloměru 50 km/h je minimální  skutečná rychlost 41 km/h.
• Je přesně stanoven vzorec, podle kterého se přípustná odchylka rychloměru určuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nejsou na vozidle provedeny nepovolené úpravy (např. montáž pneumatik nepovoleného (většího) rozměru), nelze při dodržování rychlosti dle rychloměru překročit zákonem stanovenou maximální rychlost vozidla. 

2. Přesnost radarů

Každý radar, který Policie ČR, vojenská policie nebo obecní police používá k měření rychlosti vozidel, musí odpovídat zákonu č. 505/1990 Sb., o metrologii, a jeho prováděcím vyhláškám. Radary musí mít platné typové schválení a každý jednotlivý kus musí být pravidelně kalibrován.

Radary jsou v ČR schvalovány s jednotnou odchylkou ± 3 km/h, , pokud je zjištěná rychlost do 100 km/h, respektive ± 3 procenta při rychlostech nad 100 km/h. Tato odchylka není promítnuta do zobrazené rychlosti na radaru, zohlednit ji musí sám policista nebo strážník. Teoreticky může u řádně fungujících radarů nastat situace, že vozidlu, které objektivně jede rychlostí 50 km/h, ukáže jeden radar rychlost 47 km/h a jiný 53 km/h. Překročení rychlosti 50 km/h lze tedy považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, zobrazí-li se na radaru rychlost 54 km/h a vyšší. Podobně to platí i pro ostatní překročení rychlostních limitů. Proto je například překročení rychlosti 70 km/h prokázané až tehdy, zobrazí-li radar rychlost nejméně 74 km/h a podobně. 

Jestliže vyjde najevo, že uvedená minimální tolerance nebyla v jednotlivých případech dodržena a obecní policie pokutovala v blokovém řízení i překročení nižší, bude ministerstvo dopravy okamžitě iniciovat uplatnění mimořádných opravných prostředků pro porušení zákona (přezkumné řízení), ke kterému jsou příslušné krajské úřady a v hlavním městě Praze ministerstvo dopravy. V tomto duch byly osloveny jednotlivé krajské úřady. 

3. Činnost obecní policie při měření rychlosti

Měřit rychlost vozidel v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je od 1. července 2006 oprávněna Policie České republiky a obecní policie. Podle zákona přitom obecní policie postupuje v součinnosti s Policií České republiky. 

Tato součinnost bude spočívat zejména ve výběru vhodných lokalit a termínů pro měření rychlosti vozidel s ohledem na efektivní dopady na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Zákon zde fakticky výslovným zmíněním povinné součinnosti pouze zdůrazňuje obecnou zásadu spolupráce obecní policie s Policií ČR, jak je zakotvena v zákoně o obecní policii, takže přímá účast příslušníka Policie ČR při takovém měření rychlosti není nutná.

Smyslem požadavku na součinnost je zajistit účinnou koordinaci plnění úkolů obecní a státní policie. Strážníci obecní policie budou nově oprávněni vozidla, jejichž řidiči překročí nejvyšší dovolenou rychlost, zastavovat. Budou rovněž oprávněni ve stanovených případech projednat překročení nejvyšší dovolené rychlosti v blokovém řízení. 

4. Právní význam stanovených rychlostních limitů

Ve vymezení rychlostních limitů se nic nezměnilo od přijetí zákona č. 361/2000 Sb., který je účinný od 1. ledna 2001. Rychlosti, které stanovuje citovaný zákon v § 18, resp. které jsou stanoveny dopravní značkou "Nejvyšší dovolená rychlost", představují limity, které řidič nesmí překročit. V žádném případě však nepředstavují povinnou rychlost, pod kterou řidič nesmí po celou dobu své jízdy zpomalit.

5. Faktický význam omezení rychlosti v obci na 50 km/h

• dodržování 50 km/h zachrání 3 x více lidí oproti 60 km/h
• nehoda v nižší rychlosti zvyšuje šanci na přežití
• nehoda v nižší rychlosti prokazatelně snižuje riziko smrti pro zranitelné účastníky provozu
• ohleduplná jízda a dodržování 50 km/h pomáhá vytvořit bezpečné prostředí v obci
• při nižší rychlosti se zkracuje i dráha pro zastavení vozidla
• při 60 km/h se prodlužuje dráha zastavení zhruba o 9 m oproti rychlosti 50 km/h