1. Vývoj nehodovosti v Evropě celkem

1.1. Dlouhodobý vývoj počtu usmrcených

Od roku 1990 lze sledovat ve všech evropských zemích pokles počtu usmrcených následkem postupně zaváděných bezpečnostních opatření. K zemím s tradičně dobrou úrovní bezpečnosti (zejména Velká Británie, Nizozemsko a státy severní Evropy) se postupně přibližují další státy západní a jižní Evropy, u nichž lze pozorovat rychlejší pokles počtu usmrcených než u států s nižší úrovní nehodovosti. Příkladem států s nejvyšším poklesem počtu usmrcených v posledních 20 letech (o více než 60%) jsou Španělsko, Francie, Švýcarsko a Portugalsko. Naproti tomu v ČR byl zaznamenán v 90. letech značný nárůst počtu usmrcených a teprve v posledním období (po roce 2005) se podařilo počet usmrcených dostat pod úroveň roku 1990.

Graf 1 Vývoj celkového počtu usmrcených v evropských zemích (1990 - 2008)

Zásadní rozdíl ve vývoji jednotlivých oblastí je dán tím, že ve většině zemí západní, severní i jižní Evropy fungovaly již v 90. letech (i dříve) účinné bezpečnostní programy, zatímco v ČR došlo po roce 1990 v podstatě k rozkladu jakékoliv bezpečnostní strategie a vlivem nekontrolovatelného nárůstu automobilizace i nežádoucí změny chování účastníků silničního provozu se ČR rychle dostala v úrovni bezpečnosti do pozadí v pořadí evropských zemí. Tato situace začala být řešena vážně až koncem 90. let prostřednictvím dílčích opatření (např. snížení rychlosti v obcích). Po roce 2000 došlo k prosazení plánu EU na snížení počtu usmrcených mezi roky 2000 a 2010 o 50%, k němuž se posléze připojila i ČR. Mezitím však některé státy již začaly provádět kroky vedoucí k prosazení „vize nula“, počínaje Švédskem, s určitou obdobou ve Švýcarsku, Velké Británii a Nizozemsku.

1.2. Usmrcení podle věkových skupin

Pro podrobnější vyhodnocení následků dopravní nehodovosti byla využita data ze 13 evropských zemí (kromě členů EU jsou zde i Švýcarsko a Norsko), která byla v okamžiku zpracování k dispozici (jejich souhrn je zde pracovně označen jako EU*).

V uvedených 13 zemích bylo v roce 2008 usmrceno (do 30 dnů) celkem 18 902 účastníků silničního provozu. V hlavní věkové skupině 25 - 64 let bylo celkem 9986 usmrcených (53,8% z celkového počtu), dětí 0 - 14 let celkem 531 (2,8%), mladých 15 - 24 let 4374 (23,1%) a seniorů nad 64 let 3933 (20,8%). Ve srovnání s předchozím rokem nastal ve všech zemích (kromě Norska a Dánska) pokles (někde dosti výrazný), zatímco v roce 2007 došlo k nárůstu počtu u téměř poloviny zemí oproti roku 2006 (včetně ČR).

Tab. 1 Usmrcení celkem podle věkových skupin v evropských zemích (2006)

Tab. 2 Usmrcení celkem podle věkových skupin v evropských zemích (2007)

Tab. 3 Usmrcení celkem podle věkových skupin v evropských zemích (2008)

1.3. Usmrcení na mil. obyvatel

V počtu usmrcených na milion obyvatel patří ČR stále k nejslabším zemím v evropském měřítku - s hodnotou 103,7 v roce 2008 (teprve v roce 2009 bylo dosaženo u ČR snížení na 86,1), přičemž hodnota pro EU* (tedy 13 zde uvedených zemí) byla 59,0 v roce 2008. Podobně vysokou hodnotu zde má pouze Slovinsko a částečně i Rakousko, zřejmě jako následek polohy ve středoevropském prostoru, který slouží ve velké míře jako tranzitní prostor pro dopravu ve směru z východní do západní Evropy.

Graf 2 Usmrcení celkem na mil. obyvatel (2006 - 2008)

2. Chodci

2.1. Dlouhodobý vývoj počtu usmrcených

Skupina chodců patří mezi nejohroženější účastníky silniční dopravy a proto jim musí být věnována mimořádná pozornost ve vývoji bezpečnostních opatření, zejména ve zklidňování dopravy v obcích. Všeobecným trendem je, že podíl segmentu pěší dopravy klesá s rostoucí automobilizací a současně i se stárnutím populace. ČR však stále patří spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy k zemím s vyšším podílem pěší dopravy v evropském měřítku.

V dlouhodobém vývoji usmrcených chodců došlo k enormnímu nárůstu zejména u ČR až o 40% (v roce 1994), který se podařilo postupně snížit až na 65% původní hodnoty, zatímco u většiny dalších států došlo k poklesu počtu usmrcených chodců až na 40%.

Graf 3 Vývoj počtu usmrcených chodců v evropských zemích (1990 - 2008)

2.2. Usmrcení podle věkových skupin

V uvedených 13 zemích bylo v roce 2008 usmrceno (do 30 dnů) 2977 chodců (15,7% z celkového počtu usmrcených). V hlavní věkové skupině 25 - 64 let bylo celkem 1151 usmrcených (38,7% z počtu chodců), dětí 0 - 14 let celkem 169 (5,7%), mladých 15 - 24 let 294 (9,9%) a seniorů nad 64 let 1324 (44,4%), tedy více než ve skupině 25 - 64 let.

Ve srovnání s předchozím rokem  došlo v roce 2008 k výraznému snížení počtu usmrcených chodců - až na několik výjimek (ČR, Slovinsko, Finsko a Norsko). V předchozím meziročním srovnání 2006 / 2007 byl celkový počet usmrcených chodců v součtu uvedených 13 států prakticky shodný, když v řadě států (včetně ČR) došlo ke zvýšení, u jiných ke snížení počtu usmrcených.

Tab. 4 Usmrcení chodci podle věkových skupin v evropských zemích (2006)

2.3. Usmrcení na mil. obyvatel

Podobná situace jako u usmrcených účastníků provozu celkem je i u chodců, kde dominuje opět ČR (hodnota 22,,9) spolu se Slovinskem (19,0) a částečně i Rakouskem (12,2).  V předchozích letech mělo vyšší hodnoty i Španělsko, kde se situace výrazněji zlepšila. V každém případě však hodnota pro ČR zůstává výrazně nad průměrem EU*.

Graf 4 Usmrcení chodci na mil. obyvatel (2006 - 2008)

2.4. Podíl usmrcených chodců

Nejvyšší podíl usmrcených chodců z celkového počtu usmrcených má kromě ČR a Slovinska také Velká Británie (kde je to dáno pravděpodobně sekundárně - mimořádně dobrým řešením provozu automobilové dopravy a z toho plynoucí nízkou úmrtností v osobních automobilech).

Podle věkové struktury usmrcených chodců jsou nejvyšší podíly z celkového počtu usmrcených u dětí do 9 let a seniorů nad 64 let, přičemž v ČR jsou většinou o něco vyšší než v souhrnu EU*.

Graf 5 Podíl usmrcených chodců z celkového počtu usmrcených (2006 - 2008, v %)

3. Cyklisté

3.1. Dlouhodobý vývoj počtu usmrcených

Skupina cyklistů patří také mezi nejohroženější účastníky silniční dopravy - jak v obcích, ale i mimo obce. ČR však stále patří spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy k zemím s vyšším podílem cyklistické dopravy v evropském měřítku (odhlédneme-li od tradičních zemí, jako je Nizozemsko a Dánsko).

V případě cyklistů došlo v ČR rovněž ke značnému nárůstu počtu usmrcených (o 29% v roce 1995), i když zde byl podobně nepříznivý vývoj i v dalších státech (Polsko, Řecko). Do roku 2008 však poklesly hodnoty ve většině států asi na 50%, zatímco v ČR jen na 86% původní hodnoty.

Graf 8 Vývoj počtu usmrcených cyklistů v evropských zemích (1990 - 2008)

3.2. Usmrcení podle věkových skupin

V uvedených 13 zemích bylo v roce 2008 usmrceno (do 30 dnů) celkem 1230 cyklistů (6,5% z celkového počtu usmrcených). V hlavní věkové skupině 25 - 64 let bylo celkem 548 usmrcených (44,6% z počtu cyklistů), dětí 0 - 14 let celkem 75 (6,1%), mladých 15 - 24 let 112 (9,1%) a seniorů nad 64 let 494 (40,2%).

Ve srovnání s předchozím rokem  došlo v roce 2008 k menšímu snížení počtu usmrcených cyklistů - až na několik výjimek (Německo, Rakousko, Francie a Norsko). K výraznějšímu poklesu došlo v předchozím meziročním srovnání 2006 / 2007.

Tab. 7 Usmrcení cyklisté podle věkových skupin v evropských zemích (2006)

Tab. 8 Usmrcení cyklisté podle věkových skupin v evropských zemích (2007)

Tab. 9 Usmrcení cyklisté podle věkových skupin v evropských zemích (2008)

3.3. Usmrcení na mil. obyvatel

Podobná situace jako u usmrcených účastníků provozu celkem je i u cyklistů, kde dominuje opět ČR spolu se Slovinskem a částečně i Rakouskem. Podobné míry úmrtnosti však dosahují i Dánsko a Nizozemsko, následkem regionálně zvýšeného podílu cyklistické dopravy v těchto zemích.

Graf 9 Usmrcení cyklisté na mil. obyvatel (2006 - 2008)

3.4. Podíl usmrcených cyklistů

Nejvyšší podíl usmrcených cyklistů z celkového počtu usmrcených má tradičně Nizozemsko a Dánsko. ČR má však rovněž (spolu s dalšími středoevropskými zeměmi) nadprůměrný podíl.

Podle věkové struktury usmrcených cyklistů jsou nejvyšší podíly z celkového počtu usmrcených u dětí 10 - 14 let, dále u dětí do 9 let a seniorů nad 64 let, přičemž v ČR jsou většinou opět o něco vyšší než v souhrnu EU*.

Graf 10 Podíl usmrcených cyklistů z celkového počtu usmrcených (2008, v %)

Graf 11 Podíl usmrcených cyklistů z celkového počtu usmrcených podle věkových skupin - ČR (2006 - 2008, v %)

Graf 12 Podíl usmrcených cyklistů z celkového počtu usmrcených podle věkových skupin - EU* (2006 - 2008, v %)