Zpráva B1.1 - Pravidelný report 1/2010

1. Vývoj nehodovosti v ČR

1.1.  Základní ukazatele vývoje nehodovosti v roce 2009

V roce 2009 byl vývoj nehodovosti v ČR vzhledem k předchozímu roku 2008 opět pozitivní.

Tab. 1 Vývoj základních ukazatelů nehodovosti v ČR (2008 / 2009)

Počet usmrcených do 24 hod. po nehodě se snížil o 16,1%, počet usmrcených do 30 dnů o 16,3%, počet těžce zraněných o 7,2% a lehce zraněných o 4,0% vzhledem k předchozímu roku 2008. Odpovídající snížení nastalo i v relativních ukazatelích (počet usmrcených na mil. obyvatel a na mil. motorových vozidel). Počet nehod se zraněním se snížil o 3,4%. Celkový počet registrovaných nehod se snížil velmi výrazně o 53,4%, což však vyplývá především z legislativní změny limitu hmotné škody pro povinnost hlášení nehody bez zranění ze 50 000 Kč na 100 000 Kč od 1.1.2009. To zabraňuje jakémukoliv přímému srovnání, na druhé straně je to samo o sobě pozitivním faktem, umožňujícím uvolnění části policejních sil od nadměrné administrace a možnost jejího užitečnějšího nasazení v místech potřebných pro prevenci a kontrolu bezpečnosti silničního provozu.

1.2. Dlouhodobý trend

Vývoj základních ukazatelů nehodovosti v ČR vykazuje od roku 2003 vesměs pozitivní trend s prohloubením snížení v roce 2006 (vliv bodového systému) a následným dočasným zvýšením hodnot ukazatelů na předchozí úroveň v roce 2007. Výrazné snížení celkového počtu nehod vychází zvýše zmíněné změny legislativy.

Graf 1 Vývoj základních ukazatelů nehodovosti v ČR (2000 - 2009)

1.3. Meziroční změny hodnot

Jak je zřejmé z řady meziročních změn základních ukazatelů nehodovosti, počet usmrcených v ČR po roce 2000 klesá téměř každým rokem s výjimkou roku 2002 (+7,8%), nepatrného zvýšení v roce 2003 (+0,4%) a výrazného zvýšení v roce 2007 (+17,5%), které padá na vrub z větší části negativní odezvě na některé nedořešené aspekty při zavádění bodového systému v předchozím roce. Naproti tomu jsou zřejmá výrazná snížení v roce 2001 (-8,8%) - nový zákon o silničním provozu, v roce 2006 (-15,2%) - bodový systém, ale i v posledním roce 2009 (-16,1%), kdy se zásluhou řady bezpečnostních kampaní zřejmě již dostávají bezpečnostní návyky více do podvědomí účastníků silničního provozu. Celkem pozitivně vypadá situace také ve vývoji počtu těžce zraněných, kdy meziroční změny po roce 2010 jsou pravidelně záporné (snížení do 10%, kromě setrvalého stavu v roce 2002). Tento vývoj má také velký význam pro dosažení dalšího bezpečnostního cíle, kterým by mělo být postupné snižování jak počtu usmrcených, tak počtu těžce zraněných při dopravních nehodách. Ve vývoji počtu lehce zraněných se zatím jeví větší rozkolísanost, která může být dána i vyšším stupněm podregistrace těchto zranění.

Graf 2 Meziroční změny počtu usmrcených do 24 hod. (2001 - 2009)

Graf 3 Meziroční změny počtu těžce zraněných (2001 - 2009)

Graf 4 Meziroční změny počtu lehce zraněných (2001 - 2009)

1.4. Nehody pod vlivem alkoholu

Následkem požití alkoholu došlo celkem k 5725 nehodám (7,7% z celkového počtu), při nichž bylo usmrceno 123 (14,8%) a zraněno 2658 osob (10,4%). Počet nehod a počet zraněných se snížil, ale počet usmrcených je výrazně vyšší než v předchozím roce. Toto zvýšení následuje podobné výrazné zvýšení již v předchozím roce. Je možné předpokládat, že za ním stojí nejen možné zvýšené požívání alkoholu při řízení, ale také určité přijaté zpřísnění ve vykazování těchto nehod Policií ČR od roku 2008, což může mít za následek opět bezpečnostní přínos v silničním provozu. Podíl usmrcených při těchto nehodách je nyní v podobných rozmezích jako u řady vyspělých států - dřívější hodnoty v ČR byly spíše nerealisticky nízké.

Tab. 2 Nehody pod vlivem alkoholu v ČR (2008 / 2009)

1.5. Meziroční trendy 2008 / 2009

Pozitivní trendy - nižší počet usmrcených:

nehody na suchém povrchu (-145 usmrcených), nehody zaviněné řidiči osobních automobilů  (-127 usmrcených), nehody v obci (-98 usmrcených), nehody v denní době za dobrých podmínek (-90 usmrcených), nehody se srážkou jedoucích vozidel (-75 usmrcených), nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí (-64 usmrcených), nehody mimo obec (-62 usmrcených), nehody na silnicích II. třídy (-61 usmrcených), nehody se srážkou s chodcem (-52 usmrcených), nehody na silnicích I. třídy (-43 usmrcených), nehody se srážkou s pevnou překážkou (-41  usmrcených), nehody zaviněné nesprávným předjížděním (-38 usmrcených), nehody zaviněné nedáním přednosti v jízdě (-33 usmrcených)…

dále chodci (-53 usmrcených), řidiči osobního automobilu (-40 usmrcených), spolujezdci v osobním automobilu (-33 usmrcených), řidiči motocyklu (-25 usmrcených), řidiči  nákladního automobilu (-10 usmrcených)…

Negativní trendy - vyšší počet usmrcených:

nehody pod vlivem alkoholu (+43 usmrcených - vysvětlení viz výše), nehody na náledí (+16 usmrcených), nehody v noční době (+11 usmrcených), spolujezdci v nákladním automobilu (+10 usmrcených).

1.6. Vývoj v lednu 2010

První měsíc roku 2010 byl z hlediska nehodovosti velmi příznivý, neboť ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku bylo zaznamenáno méně:

usmrcených o 53,8% (absolutně -42), těžce zraněných o 49,6% (absolutně -115), lehce zraněných o 30,5% (absolutně -499) a nehod celkem o 20,1% (absolutně -1468).

Počet usmrcených je nejnižší po roce 1970 (36 osob stejně jako v roce 1987). Zřejmě největší vliv na toto snížení měly velmi nepříznivé povětrnostní podmínky, které na většině území omezily silniční dopravu. Na základě této první měsíční hodnoty by vycházela střední hodnota odhadu celoroční hodnoty na 539 usmrcených do 24 hod., respektive 596 do 30 dnů, což by naplňovalo s přehledem cíl Národní strategie na rok 2010. Na druhé straně ovšem loňská počáteční hodnota za leden - 78 usmrcených (do 24 hod.) byla zase poněkud vyšší, než vyplynulo z dalšího pozitivního vývoje v roce 2009. V roce 1987 bylo při téže počáteční hodnotě za leden (36) nakonec 766 usmrcených do 24 hod.

2. Mezinárodní srovnání

2.1. Vývoj počtu usmrcených na mil. obyvatel

V roce 2009 se počet usmrcených při dopravních nehodách do 30 dnů na mil. obyvatel v ČR dostal poprvé pod hodnotu 100 - přesněji 86,1 usmrcených na mil. obyvatel, což je hodnota srovnatelná s posledními hodnotami Rakouska, Belgie, Portugalska, Španělska, Itálie. Je to však stále více než dvojnásobek hodnot nejlepší skupiny (Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie), které se již přibližují hranici 40 usmrcených na mil. obyvatel.